Volební překvapení. Paroubkův pád a Pepek Vyskoč z Průhonic. Co přijde za rok?
17. října 2024
Volební překvapení. Paroubkův pád a Pepek Vyskoč z Průhonic. Co přijde za rok?
17. října 2024
Volební překvapení. Paroubkův pád a Pepek Vyskoč z Průhonic. Co přijde za rok?
Průzkumy říkají a spousta lidí bere za hotovou věc, že se po volbách v roce 2025 vrátí do křesla premiéra Andrej Babiš z Průhonic. A skutečně k tomu má, i kvůli nepopularitě vlády Petra Fialy, našlápnuto. Pravda ale taky je, že sněmovní volby v Česku v tomto století často dopadly jinak, než jak se rok předtím soudilo. Své by o tom mohl vyprávět třeba Jiří Paroubek, jehož ČSSD dostala v roce 2010 méně hlasů, než čekal, a on rezignoval. A nejde o jediný takový příklad. V dalším, 58. dílu politického podcastu magazínu Reportér o tom hovořili dva novináři, kteří sledují politiku již od devadesátých let.
Bude Babiš po volbách nadšený, nebo naštvaný? Může dopadnout jako Jiří Paroubek? Proč volby většinou skončí jinak, než se čeká? A máme se na příští volby těšit, nebo se jich raději bát? O tom všem se mluvilo v dalším dílu politického podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí.
„Je po volbách do Poslanecké sněmovny roku 2025 a Andrej Babiš začíná nazlobeně tiskovou konferenci. Křičí na novináře, že ho podrazili a že právě oni – tak jako obvykle – můžou za jeho neočekávaně špatný volební výsledek.“
„No bezvadný. Co to zkusit ještě jednou a bez fantazírování?“
„Nech mě domluvit a dovysvětlit moji vidinu.“
„Tak pán má vidinu. Asi si otevřeme pobočku delfské věštírny, když už tady máme slavnou Pýthii z Reportéra.“
„Vidíš vlastně, já chtěl být vždycky Pýthie, které by lidé nosili dárky, jídlo, pití… pivečko.“
„Nicméně ten scénář je následující. ANO získá nejvyšší počet hlasů, ale nakonec méně, než se čekalo. SPD se nedostane do parlamentu. Sice tam bude Přísaha a Motoristé, ale taky nová středopravicová strana. A koalice Spolu sice oslabí, ale ne tak moc, jak se čekalo.“
„Uznávám, takový výsledek sice není úplně pravděpodobný, ale úplně vyloučený není.“
„Samozřejmě si pořád myslím, že nejpravděpodobnější – když se podíváme na výkony vlády Petra Fialy – nyní je, že ANO bude sestavovat vládu a že si dokonce bude moct vybírat mezi různými koaličními partnery. Ale taky jsi napsal v článku s titulkem Zase Babiš… Nebo ne?, že volby v novodobém Česku od poloviny devadesátých let nikdy nedopadly přesně tak, jak se čekalo rok předtím.“
„Já třeba nečekal výsledek těch posledních sněmovních voleb v roce 2021. Jel jsem do redakce a nedaleko v hotelu měla povolební večírek pětikoalice. A ještě v době kolem uzavření volebních místností mě fakt nenapadlo, že se budou ulicí do noci toulat hordy zpitých a veselých ódéesáků, lidovců a topkařů. Čekal jsem, že se v osm hodin rozjedou domů s protaženými ksichty tak jako předtím už tolikrát.“
„Pro mě volby, jejichž výsledek jsem rok před tím naprosto, ale opravdu naprosto nečekal, jak by řekl Václav Klaus – i když teda Václav Klaus by asi nepřiznal, že by se stalo něco, co on nečekal – , byly volby v roce 2013. Na podzim 2012 by mě fakt nenapadlo, že člověk, který byl sice miliardář, ale působil jak Pepek Vyskoč ze Švejka a mlel páté přes deváté, získá za rok se svým ANO osmnáct procent hlasů. Speciálně tyhle volby jsou pro mě ohromným poučením, že člověk nesmí následovat chybu, kterou stále dělá spousta pozorovatelů, podle kterých je veřejné mínění něco relativně statického, co se nemůže změnit třeba i během pár týdnů.“
„Projděme tedy další volby, jen řekněme, že následující debatu omezíme na sněmovní volby v tomto století a že nebudeme chodit hluboko do našeho mládí.“
„Myslíš jako někam do roku 1860? To si myslí moje děti, že jsem se znal s císařovnou Marií Terezií…“
„Dobře… Takže ve více českých sněmovních volbách v 21. století se skutečně často stalo, že je nevyhrál ten, kdo se zdál být v průzkumech veřejného mínění ještě rok před nimi jasným favoritem. Nebo je aspoň vyhrál s podstatně menším náskokem, než se čekalo.“
„Určitě se to kromě roku 2013 stalo i ve volbách o jedenáct let dříve, tedy v roce 2002, kdy nakonec zvítězila sociální demokracie vedená Vladimírem Špidlou.“
„Ocituji text z léta 2001, který vyšel v Lidových novinách, kde jsem tehdy pracoval. ‚Volby do Poslanecké sněmovny by v současné době podle výsledků průzkumů agentury TNS faktum vyhrála čtyřkoalice před ČSSD a ODS.‘ Což je vtipné, protože tato čtyřkoalice už je dlouho v propadlišti dějin.“
„Další volby byly v roce 2006. A tam se dvanáct měsíců před nimi opravdu nečekalo, že ČSSD Jiřího Paroubka získá tolik hlasů, že bude mít ve sněmovně spolu s komunisty sto poslanců a druhý tábor, ODS, lidovci a Zelení, bude mít taky sto poslanců, a vznikne tak pat.“
„Jiří Paroubek nakonec tu stranu skutečně vytáhl ke skvělému výsledku.“
„Čímž se dostávám k volbám 2010. Jak se psalo v deníku MF DNES, kde jsme tehdy oba pracovali, v květnu 2009 – cituji: ‚Volby do Poslanecké sněmovny by vyhrála ČSSD. Podle průzkumu agentury STEM by nyní získala 32,4 procenta hlasů.‘“
„Tady prosím ocituji sám sebe, což snad nedělám často nebo si aspoň myslím, že to nedělám často. Samozřejmě tím hladím své prošedivělé ego, ale vlastně si to musím připomínat před každými volbami, ostatně jsi to napsal i teď v materiálu v říjnovém Reportéru. Tedy cituji svůj sloupek v MF DNES z 20. března. ‚Nejsem dozajista sám, kdo řeší, zda už jsou volby definitivně rozhodnuty ve prospěch Paroubkovy sociální demokracie (…) Navzdory mnoha průzkumům veřejného mínění, řekl bych, ještě jasno není (…) Od roku 1996 nedopadly volby nikdy přesně tak, jak průzkumy veřejného mínění a novináři předvídali.‘“
„No kdo teda nečekal, že by ty volby nedopadly vítězstvím Jiřího Paroubka, byl sám Jiří Paroubek.“
„Pak zde máme dva příklady dvou posledních voleb a musím je zmínit, protože by někdo mohl namítnout, že tady dva boomeři vytahují staré volby, které se odehrály ve zcela jiném prostředí, a usuzují z nich na volby dnešní.“
„No ať jsou posluchači a posluchačky rádi, že jsme nepřipomněli volby v letech 1990, 1992, 1996 a 1998.“
„Takže předposlední volby, v roce 2017, ukazují, že ten subjekt, o kterém se myslí a průzkumy rok před tím říkají, že vyhraje, tak taky někdy skutečně vyhraje. Stalo se to hnutí ANO Andreje Babiše. Nicméně i v těchto volbách byla překvapení. V roce 2016 průzkumy nenaznačovaly, že Piráti získají skoro 11 procent.“
„O těch posledních volbách, v roce 2021, už byla řeč, ale ještě ocituji zprávu z Lidových novin z listopadu 2020. ‚Volby do sněmovny by v říjnu podle modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO, volilo by ho 28,5 procenta lidí. Ještě v září si hnutí drželo stabilní pozici okolo 30 procent a podle agentury se mohla na vývoji negativně projevit druhá vlna covidu.‘ Tady nutno dodat, že ANO nakonec stejně dostalo prakticky tenhle výsledek, bylo to jenom asi o jeden a půl procentního bodu míň.“
„Nicméně, jak dobře víme, tak ANO na hlasy nevyhrálo, byť to bylo těsné, a ani nemělo v Poslanecké sněmovně dost partnerů, aby se pokusilo sestavit většinovou vládu.“
„Další zajímavá věc, kterou ukazují poslední volby: rok před nimi teprve vznikala koalice Spolu, která pak s výsledkem zamíchala.“
„A to by právě mohlo zasáhnout i výsledek voleb 2025. Znovu ocituji článek v čerstvém Reportéru. ‚Pochybnosti a skepse části vládních voličů podle sociologa Jana Herzmanna mohou také otevírat prostor pro nový politický subjekt. Pro možný přechod k takovému subjektu by mohlo být ochotno až deset procent voličů.‘ A jak už napsali naši kolegové v jiných médiích, o vzniku nějaké nové formace se mluví – třeba by mohla vzniknout kolem Miroslava Kalouska, který vládu Petra Fialy kritizuje zprava, a mohla by stáhnout zklamané voliče vládních stran.“
„Mimochodem scénář, že vzniknou nějaké nové subjekty v průběhu posledního roku před volbami, zahýbal situací už i dříve, a mimo jiné i proto volby dopadly jinak, než se rok před tím čekalo.“
„Typickým příkladem jsou již zmiňované volby roku 2010. O dvanáct měsíců dříve ještě průzkumy nezaznamenaly, že přijdou dvě nové strany, které změní výsledky voleb a rozložení jednotlivých stran, totiž TOP 09 a Věci veřejné.“
„No ale teď už přestaňme s utěšováním našich posluchaček a posluchačů, kteří si nepřejí návrat Andreje Babiše do premiérského křesla, a přejděme k tomu, proč je to stále nejvíce realistický scénář.“
„Pro mne hlavní je, že se nemění nálada ve společnosti ohledně ekonomické situace. Já si třeba myslel, že se to v první půlce roku s poklesem inflace změní, ale není to tak.“
„Pomůžu si citací slov Martina Buchtíka, šéfa Výzkumného ústavu STEM, kterého též zmiňuji v článku v Reportéru. STEM vypracoval v roce 2022 podrobnou studii nálad obyvatelstva. Pamatuju si, že tehdy vládní koalici trochu zaskočilo, jak moc a kolik lidí je opravdu naštvaných a nespokojených. O rok později se to trochu zlepšilo a podle šéfa STEM se letos čekalo, že by to mohlo být zase lepší. Ale z toho, co mi říkal, tak nálada je zatím víceméně stejně špatná jako před rokem.“
„Pořád se za ten rok do voleb může stát spousta nečekaných věcí. Problém je, že si úplně neumím představit neočekávanou věc, která by uškodila Andreji Babišovi a pomohla stranám nepopulární vlády Petra Fialy. Dělá různé blbosti a že by jí mohlo něco pomoct v oblasti reálných příjmů, které jsou podle všeho pro voliče roku 2025 zásadní? Ale ano, my nevíme, co se může stát, podstata nečekaných událostí je, že se nečekají…“
„Ty vole, to by si zasloužilo někam vytesat.“
„No jo no… Tak zpět k meritu věci. Může se samozřejmě taky přihodit něco neočekávaného, co naopak pomůže Andreji Babišovi.“
„Důležité je, zda volby roku 2025 budou či nebudou jako volby v roce 2021 nebo v roce 1990, kdy se do parlamentu dostalo málo stran a spousta skončila těsně pod pětiprocentní hranicí, což jsi teď psal v editorialu říjnového Reportéra. Nebo zda si naopak Andrej Babiš bude moct své partnery do vlády vybírat, protože se do sněmovny dostane SOCDEM, SPD, Přísaha a Motoristi, Stačilo!, rozuměj komunisti.“
„Komunisti, Motoristi, Tomio, Konečná. To zní krásně.“
„Ou.“
„Takže teď můžeme obrátit tu tvoji vizi ze začátku tohoto dílu podcastu. Milé posluchačky a milí posluchači, zavřete oči a představte si, že je po volbách v roce 2025, Andrej Babiš se širokým úsměvem vítězně předstupuje před novináře a vysvětluje, jak si bude vybírat, s kým bude vládnout.“
Podpořte Reportér sdílením článku
Zakladatel magazínu Reportér.