Český výtvarník nikdy nikam neletěl: A teď si povídám s žábami v konžském pralese!

V rozhovoru podrobně popisuje putovnání po pralesních vesnicích i velkých městech: „Přistával jsem s přesvědčením, že nejnebezpečnějším tvorem žijícím v Africe je hroch, ale hned první hodinu ve městě Brazzaville mi došlo, že to bude spíše řidič taxíku. Tamní autor učebnice pro autoškoly podle mě napsal všechno naopak a jeho základní poučka zněla, že auto musí hlavně troubit.“

Martin Salajka vypráví o tom, jak pluli po konžských řekách na primitivních, z jediného kmene vydlabaných pirogách nebo jak spali v rybářském táboře. „První noc v džungli byla umocněná tím, že náš místní průvodce ubalil obrovské brko do tabákového listu, a tak jsem si s ním zakouřil. Zpočátku mi připadalo, že to je oproti české marihuaně slabé, ale nakonec jsem si tam dobře poklábosil se žábami.“

Salajka vzpomíná, jak pozoroval z pěti metrů slony i šimpanze, chytal ryby a pomáhal vařit krevety.
„Z téhle své první daleké cesty jsem nadšený i proto, že je spojena s podporou projektu Save Elephants, který vede Arthur Sniegon, skvělý kluk, který nás po Kongu doprovázel. Teď začínám tvořit obrazy, které budou naší cestou inspirované. Některé vystavím na pražské výstavě v půlce prosince, ale některé půjdou taky do aukce, jejíž výtěžek Arthurově pojektu pomůže.“