První prodaná vířivka byla v červeném mramoru. Tu bychom dnes neprodali, říká majitelka spa firmy

Vaše rodinná firma byla založena v roce 1995, vy jste tehdy začínala studovat vysokou školu. Jak jste si malovala svoji budoucnost?

Konkrétní sny a plány jsem tenkrát neměla, žila jsem bezprostředně vším kolem sebe. Když táta zakládal firmu, byla jsem v ní zapojená od začátku. Studovala jsem marketing a firma byla ideální místo, kde si hned vyzkoušet teorii v praxi. To by se mi v korporátu nepoštěstilo.

Mluvíme o 90. letech, to byl marketing v Česku ještě dost v plenkách. Jak jste se k němu dostala?

Objevila jsem ho, když jsem byla v šestnácti na ročním studijním pobytu v Americe, na tamní střední škole to byl jeden z volitelných předmětů. Dostala jsem tak dobré základy, že už je později nic nepředčilo. V Česku jsem měla pocit, že se z marketingu občas dělá zbytečná věda, americký přístup byl primárně praktický.

Čím si vás marketing získal?

Líbilo se mi, že se v něm snoubí kreativita a pragmatičnost. Já dostala do vínku kreativitu po mamce, dřív jsem koketovala s uměleckými obory, jako je režie nebo fotografování, to mě baví dodnes, focení je pro mě relaxace. Vedle toho jsem ale i pragmatická a cílevědomá, to jsou vlastnosti, které mám po tátovi.

Dočetla jsem se, že bez vašeho pobytu v Americe by rodinná firma nejspíš nebyla. Je pravda, že to byl váš nápad, začít podnikat s vířivkami?

Táta by podnikal tak i tak, našel by si jiný obor, byl natěšený dělat nové věci, převzít zodpovědnost. Byla to shoda okolností, že jsem se vrátila a vyprávěla mu, jak jsou vířivky skvělé. Tenkrát jsem ještě hrála závodně tenis, táta mě dlouhé roky trénoval a téma domácí regenerace pro nás byl převratný objev. Dneska vám to možná zní zvláštně, ale tehdy byla u sportovců primární dřina a nikdo moc neřešil, že je potřeba tělo nechat i efektivně zregenerovat. Viděli jsme potenciál, že odpočinek budou vyhledávat i další lidé, nejen sportovci. Abyste dobře žili, potřebujete umět odpočívat. Jen jsme je to museli naučit. Byli jsme ti, kdo tady začal obor a trh spa budovat od nuly, vysvětlovat lidem, co to vířivky jsou, k čemu jsou dobré, dodávat kontext. A povedlo se nám to, už podle toho, že český trh je teď jeden z nejkompetitivnějších v Evropě, je tu ohromné množství firem.

Respekt k tátovi

Vzpomenete si na první spa, které jste prodali?

To bylo v našem prvním showroomu v Ústí nad Orlicí. Kupovala si ho paní, která vířivku potřebovala k rehabilitaci, a vybrala si model Baronka v červeném mramoru. To tehdy byla móda, nabízeli jsme mramor zelený, modrý, dnes bychom takovou barvu neprodali, je v kurzu bílá perleť, která symbolizuje čistotu a jednoduchost.

Do firmy jste na plný úvazek nastoupila hned po státnicích. Jaké bylo pracovat pod šéfem, který je zároveň váš otec?

Každá práce má pro a proti a záleží jen na tom, jestli vy chcete, aby to fungovalo. U nás byla strážkyní vztahů maminka, šlo jí o to, abychom vydrželi hlavně jako rodina. Je jasné, že byla těžká období, chvíle, kdy jsme si věci hodně halasně vyříkávali a dusná nálada se prolínala do rodiny. Ale vždycky jsem k tátovi měla respekt. Mohla jsem říkat své názory, táta je vyslechl, ale zároveň to byl on, kdo nesl veškerou zodpovědnost.