My že máme studentského Oscara? Vždyť jsme se přihlásili z recese

Takže jak to tedy bylo s tím vaším kamarádem, kvůli kterému jste poslali Krajana do soutěže o studentské Oscary?

On je, stejně jako my, absolvent Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku. Jednou se nám chlubil, že svůj absolventský film poslal na Oscary. My si z něj dělali legraci, že to přece nejsou praví Oscaři, ale řekli jsme si, že když film do soutěže poslal on, pošleme ho taky. A ještě jsme s ním žertovali ve smyslu: Ať vyhraje ten lepší.

Kdy přesně vám došlo, že jde o skutečného studentského Oscara? Tedy cenu, kterou před vámi z Česka dostali jen Jan Svěrák, Marie Dvořáková a Darja Kaščejeva?

V červenci jsme postoupili do semifinále mezi 15 nejlepších filmů. Z americké Akademie filmového umění a věd nás začali vyzývat, ať jim odpovíme na maily a doplníme nějaké informace, my jsme to začali víc studovat a zjistili, že vše opravdu odkazuje na stránky Oscarů. Ještě jsme to posílali několika známým a ptali se jich, co si o tom myslí. A všichni nás ujišťovali, že to je realita.

Čím je váš snímek Krajan výjimečný?

Přiznám se, že jsem v šoku. Věděli jsme, že ten film je dobrý, má silnou tematiku a hvězdné obsazení a výsledek vypadá celkem dobře, ale takové divácké ohlasy jsme opravdu nečekali. A že by mohl vyhrát studentského Oscara? To je věc, na kterou jsme nepomysleli vůbec. Já když se na ten film koukám, pořád vidím něco, co jsme mohli udělat jinak, lépe. Ano, jsou tam pasáže, které se mi líbí, ale pořád převažuje ten kritický pohled.

Sudetské téma v nás

Snímek se odehrává silvestrovské noci roku 1944 na chalupě odstřižené od civilizace, kde se setkají dva muži: čerstvý vdovec Petr Bernát a důstojník SS Konrad Neumann, které spojuje to, odkud pocházejí. Proč jste si zvolil historické téma?

Když 24. února 2022 přišla ruská invaze na Ukrajinu, věděl jsem, že o tom chci natočit film. Pro všechny to byl obrovský šok, nikoho nenapadlo, že by válka mohla být takový kousek od nás. Přemýšlel jsem, jak to udělat. Kvůli penězům jsem měl jasno v tom, že to bude „dialogovka“ se dvěma postavami, asi s Ukrajincem a Rusem. Ale čím víc jsem nad tím přemýšlel, tím víc mě lákalo zpracovat sudetskou otázku, která je pro nás Čechy pořád citlivá, a na Ukrajinu vlastně jen odkazovat tím, co tam zaznívá. Třeba větou „Jen proto, že jste silnější, nemáte právo obsazovat toho slabšího.“ Film jsme navíc věnovali všem, kdo museli v důsledku vpádu cizích vojsk na jejich území opustit své domovy.