Klíčová Pensylvánie může rozhodnout volby v USA. Trumpovi věrní, svérázný kraj a moravská stopa

Podpis Deklarace nezávislosti Spojených států ve Filadelfii. Zásadní bitva ve válce Severu proti Jihu u Gettysburgu. Nástup amerického ocelářského průmyslu v Pittsburghu a první rozhlasové vysílání pro veřejnost tamtéž. Zmíněné události se odehrály v Pensylvánii. V tomto státě se totiž, ačkoli se to na první pohled nezdá, často rodí dějiny USA, ne-li světa.

A letos bude dost možná tato série pokračovat. Oba hlavní prezidentští kandidáti – demokratka Kamala Harrisová i republikán Donald Trump – se jen těžko dostanou do Bílého domu, pokud nevyhrají právě v Pensylvánii. Důvodů je několik.

Prezidentem se v USA nestává nutně ten, pro koho hlasuje nejvíce voličů celonárodně, ale ten, kdo získá nejvíce hlasů ve sboru volitelů (více v odkazu). Většina států je přitom téměř napevno rozdělená předem, některé volí tradičně republikánského kandidáta, jiné demokratického, klíčových je tudíž několik takzvaných swing states, kde jsou hlasy vyrovnané a občas se zhoupnou (anglické „swing“ znamená mimo jiné houpat) na tu či onu stranu.

Pensylvánie je přitom ze všech „swing states“ nejcennější. Dodává totiž do sboru volitelů nejvíc hlasů. A nejde jen o to. 

Pensylvánii považují obě kampaně i některé předpovědní modely za zlomový stát – pokud tam daný kandidát zvítězí, vyhoupne se k magické metě 270 volitelů, která znamená vstupenku do Bílého domu.

Přesně tak to bylo v roce 2020. V těsných volbách začali demokraté po celých USA slavit vítězství právě v momentě, kdy po čtyřech dnech sčítání statistici oznámili, že Joe Biden bude vítězem v Pensylvánii. Později si připsal ještě další státy, ale Pensylvánie byla „bodem zlomu“. Když ji naopak v roce 2016 jako první republikán skoro po třiceti letech vyhrál Donald Trump, přispělo to k jeho výhře ve sboru volitelů.

V obou posledních případech dělilo vítěze a poraženého v tomto skoro třináctimilionovém státě méně než sto tisíc hlasů. I proto investují týmy Trumpa a Harrisové nejvíc peněz do reklam právě zde a místní kalendář předvolebních mítinků je plný akcí.

A co Masaryk?

Procházku Pensylvánií je možné začít ještě jednou historickou zmínkou. Tenhle americký stát významně utvářel i dějiny naší země. A platí to také naopak – Češi, Moravané i Slováci tu vždy zanechávali znatelnou stopu. Nemám teď úplně na mysli velkolepý vpád Jaromíra Jágra do NHL po sametové revoluci, i když i to můžeme započítat.

Kousek od hokejové haly Tučňáků v Pittsburghu stojí památeční cedule. Připomíná, že právě tady Tomáš Garrigue Masaryk dojednal na jaře 1918 historickou dohodu mezi Čechy a Slováky, na jejímž základě o půl roku později vznikl společný stát. Slováci se do Pittsburghu a okolí tradičně stahovali a ve své době šlo o město s největší slovenskou populací na světě. Ale dodnes tu žijí i Masarykové.