Jak učit o nacismu: selfie a mrtvoly

Už nikdy se to nesmí stát – říká Mia, mladá učitelka žijící v Bavorsku. Kromě anglického jazyka vyučuje dějepis: pracuje na gymnáziu v Mnichově, jejž kdysi německý diktátor Adolf Hitler označil za „město hnutí“ (mínil své nacionalistické hnutí a jím vedenou NSDAP).

Tím, co se už podle Mii nikdy nesmí stát, je právě nacistický režim, který skoncoval s demokratickým systémem Výmarské republiky, rozpoutal druhou světovou válku a zanechal po sobě desítky milionů mrtvých na bitevních polích, v masových hrobech a plynových pecích koncentračních táborů.

„Zabýváme se při výuce Výmarskou republikou a vším, co vedlo k tomu, že nacisté mohli vyhrát volby. Neučíme žáky, že Hitler převzal moc, ale ptáme se dětí: Byl Hitler sám? Mohl to sám zvládnout? Takovými dotazy se snažíme přinutit je zapnout mozek a přemýšlet o tom, kdo všechno vzestup diktatury umožnil. Že to nebyl jen Hitler a jeho blízcí, ale že to byla i ta masa normálních lidí,“ říká učitelka Mia.

Hitler ukradl králíčka

Soudobé Německo přijalo za tragickou kapitolu svých dějin odpovědnost a Německá spolková republika se snaží, aby se už nic podobného jako nacistická diktatura neopakovalo. Jednu z klíčových rolí v této snaze hraje právě systém vzdělávání mladých lidí na školách.

„Hlavním cílem výuky je ukázat, že demokracie není něco samozřejmého, že je neustále vystavena ohrožení a že se vždy musí dělat všechno pro její obranu. Právě s ohledem na národní socialismus a holokaust se musí na tyto věci vzpomínat, aby se neopakovaly. A samozřejmě se musí zprostředkovat informace, jak k tomu mohlo dojít, jaké byly předpoklady a jaké mechanismy působily. A jak je možné, že jedno hnutí může strhnout celý národ, nebo jak je to s demagogií, propagandou a tak dále,“ říká bývalá gymnaziální profesorka Andrea Schwermer. V Berlíně se nyní zabývá mimo jiné vzděláváním na gymnáziích v oblasti historie, pracuje totiž v centrále Kultusministerkonferenz – konference ministrů školství a kultury.