Stavebnictví

Málo písku a kamene. Stavět se prý bude z udržitelného betonu, recyklátů a ze dřeva

Post Image

Málo písku a kamene. Stavět se prý bude z udržitelného betonu, recyklátů a ze dřeva

Play icon
17 minut

foto: ČTK/Profimedia.cz

Už zanedlouho se začnou proměňovat nejrůznější stavby – bytové projekty, rodinné domy i veřejné budovy. Proč? Docházejí totiž některé pro stavebnictví velmi důležité nerostné suroviny, jako jsou písek či kamenivo. Řešením je co nejvíce využívat materiály z budov, které se bourají, a současně stavět úsporněji: to vše je výhodné v tom, že se tak snižuje uhlíková stopa. Patrně bude ale nutné hledat nová ložiska a otevírat nové lomy.

Možná to zní neuvěřitelně – ale na planetě dochází písek. Tedy ten, který se ve stávajících lomech a nalezištích vytěží a pak použije ve stavebnictví.

Jistě, na pouštích je písku spousta, jenže z něj se moc stavět nedá. Jak vysvětluje například britská BBC, jeho drobné částečky nemají ten správný tvar: jsou příliš hladké, protože je na poušti utváří vítr. 

Naopak písek utvářený vodou v řekách se ke stavbám hodí a právě jeho ubývá. Čím dál více se tak objevují případy drancování říčních koryt a pobřeží i zprávy o nelegálních obchodnících a mafiích, kteří z problému těží.

Nedostatek se ovšem netýká jenom písku, ale i jiných stavebních materiálů, například kamene či štěrku. Zkrátka a dobře – nerostné suroviny vhodné ke stavebnictví se v následujících desetiletích stanou pro svět obecně velkým problémem. 

Přečtěte si také

Více lomů? Recyklace?

Podívejme se detailně na situaci u nás. Podle zprávy Surovinové zdroje České republiky, zpracované Českou geologickou službou v roce 2021, je již teď zřejmé, že stávající ložiska nebudou schopna pokrýt potřebu přírodního kameniva k zabezpečení všech plánovaných staveb. „Do deseti let skončí 50 až 60 procent z 204 aktivně činných kamenolomů a zhruba 60 až 70 procent ze 149 aktivně činných pískoven,“ píše se ve zprávě. 

Podle dokumentu České geologické služby také už dnes není neobvyklé, že se některé druhy kameniva přepravují na vzdálenost přes 100 kilometrů, což je neekologické a neekonomické. 

Podpořte Reportér sdílením článku