Zase Babiš? Nebo to není tak jisté? Jak si Česko stojí rok před volbami a co s nimi může zahýbat 

Za necelý rok, na přelomu září a října 2025, půjdou obyvatelé Česka opět ke sněmovním volbám. Při pohledu na současné průzkumy volebních preferencí i výsledky letošních krajských či senátních voleb se jeví situace jako téměř jednoznačná. Babišovo hnutí ANO jde do volebního roku s velikým náskokem, který se nijak nesnižuje. Navíc se mu rodí několik možných variant povolebního vyjednávání a ve všech by hrálo ANO dominantní roli.

Vláda Petra Fialy by si podle stejných průběžných výsledků v posledním roce už pomalu mohla balit kufry a ještě se snažit dotáhnout alespoň nějaké úspěchy, aby měla hezčí zápis v učebnicích novodobé historie.

Hotovo však ještě zdaleka není. Zkušenosti z řady minulých volebních období ukazují, že samotné volby většinou dopadají trochu jinak, než se rok předem zdá. Navíc si čím dál více voličů nechává konečné rozhodnutí až na poslední dny, nebo dokonce hodiny či minuty před vhozením lístku do urny.

Do sněmovny mohou vstoupit politické strany a hnutí, které v ní dosud nejsou, a poněkud zamíchat kartami a propočty při skládání potenciálních koalic. Novou dynamiku politickému dění může, ale také nemusí dát i odchod Pirátů z vlády do opozice. Vyloučen podle odborníků není ani úspěch zcela nového subjektu ve středopravé části politického spektra, o jehož vzniku se již nějakou dobu hovoří.

To vše může s výsledky voleb v roce 2025 docela pohnout, i když platí, že ANO je nyní favoritem na vítězství. „Jednou věcí je vítězství ve volbách, druhou pak vyjednání a složení funkční vládní koalice,“ poznamenává sociolog Jan Herzmann, který se analýzou volebních preferencí a výsledků dlouhodobě zabývá v rámci projektu Český volič.

V jaké situaci tedy Česko vstupuje do posledního roku před volbami? Jaké jsou nálady obyvatel země? Co ukazují výsledky nedávných voleb? A v jakých ekonomických a rozpočtových podmínkách se mohou příští volby konat?

Špatná nálada trvá

V průběhu roku 2022 se více než polovina obyvatel začala domnívat, že celkový vývoj v České republice jde špatným směrem. Vyplývá to z dat sociologického ústavu STEM, který se na tuto otázku ptá kontinuálně už od roku 1997. Ti, kdo vidí výhled země negativně, převažovali v letech 2011 až 2013 v době finanční krize v eurozóně. V roce 2012 počet lidí s negativním očekáváním dosáhl 54 procent, a koncem léta a na podzim 2022 množství pesimistů dokonce přesáhlo hranici šedesáti procent. Bylo to po vypuknutí války na Ukrajině a v době dramatického růstu inflace. 

Tehdy reálně poklesla životní úroveň podstatné části obyvatelstva. Ředitel STEM Martin Buchtík v té souvislosti poukazoval na to, že lidem ubyly takzvané volné prostředky, tedy peníze, se kterými si mohou dělat, co chtějí. Řeč je o financích, které zbydou po zaplacení nezbytných výdajů, jako je nájemné, energie, platby úvěrů či hypoték a podobně. A právě takové prostředky se výrazně ztenčily, když během inflační krize zdražily potraviny, elektřina, plyn a další položky. Řada domácností se tak ocitla v pomyslném sevření „mezi prací a trvalými příkazy“.