Nedůvěřuj a prověřuj. Podvodníci i instituce natahují ruce, na místě je ostražitost

Už pár let kolem sebe pozoruju cosi jako krizi důvěry ve svět. Na jednu stranu je existence západního člověka čím dál zajištěnější, co se týče fyzického přežití a komfortu, ale snad proto, abychom úplně nezlenivěli, je svět stále složitější a plný drobných, ale o to otravnějších nástrah, které za námi lezou až domů. 

Takřka týden co týden se dočítáme, že seniorka z Horní Polní poslala životní úspory falešnému pilotovi, lékaři nebo generálovi. Podvodníci, co se snaží důvěřivce stáhnout z kůže, se se svými scamy, phishingy a spoofingy vtírají do e-mailových schránek, dolézají přes sociální sítě, posílají esemesky a telefonují. Kradou se instagramové a facebookové profily i celé identity. 

Přiznám se, že čím dál méně rozlišuju mezi nepokrytými zlodějnami gangů z podsvětí a podfuky, které si na nás vymýšlejí nažehlené bílé límečky. Telefonát falešného investičního poradce se špatnou angličtinou ve mně vyvolá stejný odpor jako nová nabídka z call centra mého mobilního operátora. Už předem se ptám, kde je háček – a to, že jsem paranoidní, ještě neznamená, že po mně nejdou. 

Ostražitost je namístě. Instituce natahují ruce a ty nejdůležitější informace píšou drobným písmem pod čarou. Kdo z nás se někdy nespálil? Banky, telefonní operátoři, streamovací platformy, letecké společnosti i antivirové společnosti neúnavně vynalézají a vnucují zákazníkům služby, o které nestojí, aby je mohli dodatečně zpoplatnit. 

Obchodní řetězce vymýšlejí, jak prodat méně za více, a zavazují si nás přísliby výhod. Máte aplikaci? Tumáte slevový kupon. Někde ho stačí uložit, jinde ho musíte aktivovat, a někde navíc u pokladny naskenovat. Přinejmenším poprvé to vždycky spletu. Jízdenka na dráhu stojí pokaždé jinak, spojitost s kvalitou služby v tom nehledejte. Někdy je levnější lístek přestupní, jindy vyjde laciněji součet jednotlivých cest, ale pozor, papírovou jízdenku je někde nutno označit už na peroně, jinak je neplatná. V bance dostanete výhodnější úrok, jen když strávíte hodinu samoúčelným klikáním v rámci „reklamní akce“. Žádnou hodnotu tím nestvoříte, jen prokážete motivovanost. Za všechny tyto vícepráce jste odměněni drobnými korunami, zatímco inflace požírá tisíce. 

Člověk by málem potřeboval zvláštní kurz na to, aby se dokázal tímto prostředím pohybovat bez úhony a neplatil zbytečná penále – protože ve skutečnosti neexistují slevy, jen přirážky. Západní civilizaci by mělo definovat předvídatelné právní jednání, ale šířící se kultura netransparentnosti dělá ze světa opičí dráhu, ne-li trestnou uličku. Cítím, že není daleko den, kdy všechny věrnostní aplikace smažu a nabídky výhod začnu ignorovat. Nepochybuju totiž, že ušetřený čas, mentální kapacita i emoce mají větší hodnotu než fiktivní úspory. A můžou se hodit při překonávání skutečných protivenství.