Nové Město pražské: Geniální Karel IV., skryté vychytávky a symboly na každém kroku

Nové Město pražské nechal před více než šesti stoletími vybudovat král Karel IV. Na tu dobu šlo o nevídaný počin, nemýlím se?

Je to tak. Karel IV. se tehdy jako jediný vládce své doby rozhodl vybudovat úplně nové centrální město. Projektoval ho kapacitně tak, aby bylo dostačující, navíc přemýšlel i ekonomicky. Čím víc lidí, tím víc daní. Obyvatele tedy motivoval, aby se do nových čtvrtí nastěhovali.

Jak?

Například tak, že kdo tu stihl postavit dům do roka a půl, byl na dvanáct let osvobozen od daní. Část materiálu na stavbu navíc člověk dostal zadarmo, bez větších potíží sehnal i pracovní sílu. Město tak mohlo růst. Pobídky byly motivací i pro bohaté obyvatele Starého Města. Dům, který na Novém Městě postavili, sice deset let nesměli prodat, ale pronajímali jej nově příchozím. Chudší část společnosti se zase soustředila kolem farních kostelů, což dalo vzniknout úplně novým ulicím, třeba Nekázance nebo Malé Štěpánské.

A nepanoval trochu strach, že se kvůli bující výstavbě Nového Města vylidní Staré?

Ne. Staré Město bylo bohaté, až do vzniku institucí, jako byli purkmistr či radnice, jeho chod – i obchod – ovládaly celé rody. Do Nového Města byly taky přesídleny některé profese, které dělaly hluk, hrozil u nich požár nebo zrovna nevoněly, což byl třeba případ koželuhů. Tím pádem se na Starém Městě uvolnilo místo – a nové domy se začaly stavět i tam. Mimochodem, právě tehdy, na samém počátku, začaly vznikat sociální rozdíly mezi Starým a Novým Městem, které vyvrcholily v roce 1419 husitským převratem.

Samá skála

Jak moc se od té doby změnil ráz města? Během procházky Novým Městem třeba účastníkům vyprávíte, že z dnešní Resslovy ulice se dřív nedalo dojít až dolů k řece, protože v cestě stála tvrz…

Ráz města se opravdu velmi změnil. Když stojíte u kostela sv. Václava na Zderaze (v Resslově ulici číslo 6 – pozn. red.), vězte, že vedle něj původně stál královský hrad, který sahal až k místům dnešního Tančícího domu. Od něj pak, směrem dolů k řece, byla dvanáctimetrová skála. To vše se likvidovalo až v 19. století, kdy Praha procházela modernizací a ulice (dnešní Resslova) se rozšiřovala. Podobné to bylo i na Slovanech. Je to místo, od kterého je odvozen název Podskalí. Schválně, jestli víte, od jaké skály to pochází.

Řekla bych, že od Vyšehradu, ale protože se ptáte, bude to nejspíš jinak.

Je to od skály, na které jsou dnes Emauzy, ta také zasahovala až k řece. Praha je historicky uložena na sedmi pahorcích (někdy se uvádí až devět – pozn. red.). Když se ptám lidí, zda je dovedou vyjmenovat, většinou říkají Letná, Žižkov… Jenže ty tehdy ještě nebyly součástí uzavřeného města.