Nadání má mnoho podob, často je skryté. A někdy může být i důvodem neúspěchů ve škole

Jste předsedou správní rady Nadace RSJ, která dlouhodobě podporuje nadané děti, jejich vzdělávání a péči o duševní zdraví. Zpočátku se přitom nadace věnovala mnohem širší škále témat. Vyplatilo se nakonec to užší zaměření?

Když někoho podporujete dlouhodobě, navážete s ním vztah a to má svoje výhody. Hloubkový přístup k projektům a s tím související dlouhodobost vztahů se v naší nadaci ukotvily od začátku, bylo to pro nás přirozené. Myslím, že je to hodně o konkrétních lidech, jsme zřejmě v nadaci takhle nastavení. Hodně jsme, myslím, také převzali z kultury akademického prostředí, v němž jsme nejen studovali, ale často pak i pracovali. Chápu, že v byznysu to není úplně obvyklý přístup – tam se počítá s rychlejší návratností investic.

Je něco, co vás na tématu nadaných – nebo jak v nadaci říkáte přemýšlivých – dětí překvapilo?

Například to, že se nadání nemusí projevit při plnění běžných školních úloh, dokonce může být i příčinou slabé školní úspěšnosti. Nečekané je i to, jak se nadaný může těžce trápit – vždyť se zdá, že nemá proč. Nadání je často mnohem skrytější, než tušíme. Právě proto potřebují nadané děti péči, zájem a pochopení svého okolí. Pozoruhodné mi taky přijde, že mezi „nadanými“ a „nenadanými“ není žádná pevná hranice, v širokém smyslu se tak péče o nadání týká všech dětí. Celé téma mne ale fascinuje ještě z jiného ohledu.

Z jakého?

Ukazuje se, že nadaní lidé jsou často velice empatičtí, dokážou se na svět dívat s opravdu velkým nadhledem. Zároveň jsou velmi ochotní spolupracovat. Došlo mi, že pokud by se tito lidé dostali do nějaké vedoucí pozice či do politiky, dokázali by se dobře a kompetentně postarat nejen o svoji oblast zájmu, ale i o společnost jako celek. Ve finále to tedy může být velmi obohacující pro nás pro všechny.

Společná řeč

Druhé silné téma v nadaci je podpora duševního zdraví. Jak ho vy osobně vnímáte?

Hledali jsme cesty, jak nadané děti podpořit ještě účinněji a komplexněji. Vyslechli jsme kromě jiného příběhy od pedagogů, kteří mají s nadanými dětmi dlouhodobě zkušenosti, a také od rodičů, kteří to zažívají doma. Pochopili jsme, že péče o nadání není pouze o tom, abychom poskytli dostatek předmětové „potravy“.

Tedy že nadané děti potřebují víc než jen větší nálož úkolů z matematiky…

Přesně tak. Je dost typické, že nadané děti jsou v některých dovednostech mnohem napřed, ale v jiných nikoliv, což může snadno rozladit jejich fungování. Kvůli své citlivosti mohou taky vnímat vnější svět velmi intenzivně, což jejich nezralá dětská psychika nemusí emočně zvládnout. Hlavou se jim často honí témata, nad nimiž se jejich vrstevníci vůbec nezamýšlí. Nemohou pak s ostatními najít společnou řeč, čímž trpí. Právě proto jsme se zaměřili i na podporu jejich psychického zdraví a obecněji na vyvážený rozvoj.