Krajské volby. ANO jasně zvítězilo, ale Paroubek kdysi vyhrál více

Jestli si snad nějací politici stran vládní koalice dělali naděje, že by výsledek letošních krajských voleb nakonec nemusel dopadnout jasným vítězstvím Babišova ANO, pak se jednalo pouze o vlhký sen pod duchnou. Když se z něj v sobotu 21. září po uzavření volebních místností probudili, zjistili, že letošní krajské volby dopadly z celkového pohledu podle sociologických dat, která byla týdny či měsíce před tím k dispozici. Oslabení stran vládní koalice naznačovaly průzkumy pro celostátní volby nebo šetření ukazující naopak dominantní sílu voličského jádra i potenciálu ANO.

Kdo tyto informace sociologů nesledoval nebo jim odmítal věřit, je možná velkým vítězstvím uskupení Andreje Babiše překvapen. Ve skutečnosti však ANO mohlo dopadnout ještě o něco lépe, jakkoli se Andrej Babiš v sobotu odpoledne radoval zcela po právu: výsledek jeho strany je skutečně úspěchem. Přesto je třeba zmínit: začátkem září jsme s kolegou Čásenským v podcastu Pravda vítězí mluvili na základě průzkumu Kantar o tom, že jediný region, kde by snad ANO nemuselo získat největší počet hlasů, je Liberecký kraj. A opravdu tam nakonec dostali nejvíce hlasů Starostové pro Liberecký kraj tamního dlouholetého hejtmana Martina Půty.

Nešlo však o jediný region, kde ANO neskončilo první. Překvapením je bezpochyby totální vítězství dosavadního hejtmana z ODS Martina Kuby v jižních Čechách. A možná za ještě větší překvapení lze považovat jasné vítězství šéfa jihomoravské krajské vlády Jana Grolicha, který coby člen lidovců vedl kandidátku Spolu. V prvním zmíněném kraji je jisté, v druhém velmi pravděpodobné, že je oba politici budou vést další čtyři roky.

Můžeme pracovat s tezí, že Kubovi i Grolichovi pomohlo, jak kompetentně oba vystupovali za povodní o týden předtím (což možná platí i pro Martina Půtu). Vliv možného faktoru velké vody však nemění nic na skutečnosti, že mapa krajů po těchto volbách nevypadá tak jednoznačně, jak vypadala v roce 2008. V tehdejších regionálních volbách získala ČSSD Jiřího Paroubka prvenství ve všech krajích, takže výsledek byl přejmenován na oranžové tsunami – podle barvy sociální demokracie. Dokonce i na procenta hlasů byl Jiří Paroubek před šestnácti lety nakonec malinko úspěšnější než letos Andrej Babiš. V roce 2008 získali sociální demokraté 35,85 procent hlasů, letos dostalo ANO 35,4 procenta.

Další věc je, že ANO nemusí mít hejtmana všude tam, kde získalo nejvíce hlasů. Tak to třeba vypadá ve Středočeském kraji, kde má STAN a Spolu v zastupitelstvu o jeden hlas více než ANO s uskupeními vedenými SPD a Stačilo. Nicméně je samozřejmě potřeba počkat, jak vyjednávání v jednotlivých krajích dopadne.

Bude vyšší účast?

Fakt, že ANO mohlo získat nejvíce hlasů ve všech krajích – a nezískalo je – , však může být jen těžko nějakou útěchou pro vládní strany. Je zjevné, a neprojevuje se to jen v krajských volbách, že vláda Petra Fialy, respektive strany jím vedené koalice se těší značné neoblibě mezi velkou částí voličů, která se potýká s dopady inflace a poklesu reálných příjmů. Opravdu solidním výplachem je pak výsledek Pirátů, který skutečně signalizuje, že tato strana možná stojí na prahu svého zániku.

Kdyby se výsledek letošního hlasování v krajích zopakoval ve sněmovních volbách příští rok, je velmi pravděpodobné, že by se do premiérského křesla vrátil Andrej Babiš. Dost možná v koalici s uskupením Stačilo!, rozuměj s komunisty. Členy koalice by mohla být SPD Tomia Okamury a přidružené strany, pokud lze relativně dobrý výsledek jeho kandidátů v krajských volbách považovat za předzvěst toho, že se ve Sněmovně nakonec udrží. Přidat by se mohla i Přísaha Roberta Šlachty, i když její výsledky v krajských volbách jsou – jak přiznal sám Šlachta – zklamáním.

Nutno ovšem dodat, že ve sněmovních volbách bude prakticky jistě podstatně větší volební účast. Výsledek by tak mohl být jiný. Strany vládní koalice by mohly zmobilizovat voliče velkých měst, kteří – jak alespoň říkali politologové – se ve větší míře neobtěžovali jít do volebních místností. Naopak menší strany by mohly dostat k volbám typově ty voliče, kteří hlasovali v evropských volbách a naopak se nezúčastnili těchto krajských voleb. A Šlachta by mohl obnovit své volební spojenectví s Motoristy Filipa Turka a přitáhnout více voličů.

Fialův zázrak?

Zkrátka a dobře: pokud se nestane něco neočekávaného, nezačne se třeba překotně zlepšovat výkon ekonomiky a stoupat reálné příjmy lidí; pokud se ministři vlády Petra Fialy nějak neprobudí a nepřestanou vyrábět opakovaně průšvihy, tak se po těchto krajských volbách jeví šance na vítězství ANO příští rok jako skutečně velké.

I když přece jen dodejme, že již zmíněný naprostý vítěz krajského hlasování roku 2008 Jiří Paroubek si taky myslel, že ho návrat do premiérské židle nemine. Jenže ve sněmovních volbách roku 2010 skončil poražen, když svou kampaň silně přepálil – a řekněme si, že Andrej Babiš má k přepalování také sklony. Toto srovnání ovšem kulhá: mezi krajskými a sněmovními volbami totiž tehdy uplynulo podstatně více času, než tomu bude letos, respektive příští rok. Jiří Paroubek navíc dosáhl pozoruhodného Pyrrhova vítězství, kdy sice složil kabinet Mirka Topolánka, avšak po něm vznikla populární úřednická vláda Jana Fischera, takže se Paroubek sám připravil o snadný a jasný terč v podobně nemilovaného kabinetu.

Jistě, rok do sněmovních voleb je ještě dlouhá doba. Z druhé strany – taky se může stát, že některým politikům stran vládní koalice rupnou nervy a spustí proces, který třeba povede k předčasnému konci vlády Petra Fiala. A to právě kvůli výsledku těchto krajských voleb.