Legenda mezi židlemi. Jak německý truhlář na Moravě vyrobil ikonu vídeňských kaváren
15. září 2024
Reportér 09/24 · Číslo 121Legenda mezi židlemi. Jak německý truhlář na Moravě vyrobil ikonu vídeňských kaváren
15. září 2024
Reportér 09/24 · Číslo 121Legenda mezi židlemi. Jak německý truhlář na Moravě vyrobil ikonu vídeňských kaváren
Navzdory svému prozaickému názvu je židle č. 14 s desítkami milionů prodaných kusů jedním z nejúspěšnějších kusů nábytku v dějinách a nefalšovanou designovou ikonou. Její ladné tvary ani po 165 letech nestárnou, ba naopak inspirují návrháře dodnes v podobě letos inovované verze 314.
Jen málokterý výrobek v sobě nese gründerského ducha průmyslové revoluce 19. století, zároveň hrdě obstojí i v manické digitální éře, a ještě k tomu stihne zásadně ovlivnit dějiny designu. Židle č. 14 se zrodila roku 1859 na vlně bouřlivých technologických inovací, do vínku dostala nadčasové křivky i praktičnost a přidala na tehdejší dobu nevídané distribuční postupy, s nimiž slaví úspěchy do dnešních dnů.
„Čtrnáctka je jednou z nejdůležitějších židlí moderní éry designu,“ říká kurátor a teoretik designu Adam Štěch. „Je esencí jednoduchosti, symbolem přístupu, který tvoří dobrý design – nejen z estetického hlediska, ale i obchodně.“
Jak její název napovídá, nebyla první ani poslední židlí, jež vznikla v továrnách podnikatele Michaela Thoneta. Původem německý truhlář, jenž se přes Vídeň dostal na Moravu, vzal v první polovině 19. století novátorský postup výroby židlí ohýbáním bukových tyčí pomocí páry a dovedl jej k dokonalosti. Zavedl sériovou výrobu do převážně manufakturního oboru, díky níž mohl na trh chrlit výrobky po tisících, a navíc za nižších nákladů. Židle s prvními pořadovými čísly sice dělal ještě v malém počtu, ale s legendárním č. 14 se definitivně přiklonil k průmyslové velkovýrobě.
Na svou dobu pokrokový byl i samotný design čtrnáctky, jež sestávala z pouhých šesti komponentů připevněných k sobě deseti šrouby. Díky tomu se Thonet jednak zbavil časově náročného lepení a jednak přišel s geniálním nápadem dodávat výrobky zákazníkům v rozloženém stavu. Do zásilek se tak vešlo mnohem víc kusů a bylo snadné je exportovat na velké vzdálenosti.
„Sériově zhotovované komponenty z ohýbaného bukového masivu, z nichž byl montován finální výrobek, podstatně zrychlily a zvýšily produkci a tím umožnily i její zlevnění. (…) Inovativní výrobní postup podnítil rozkvět celého nábytkářského průmyslu a zároveň vedl k rozvoji nového, dodnes esteticky atraktivního nábytkového tvarosloví. Thonetovy židle, křesla a další nábytkové kusy navazovaly na elegantní křivky biedermeieru, zvolená technologie jim zároveň dodávala nebývalou lehkost, pružnost a odolnost,“ uvádějí autoři rozměrné publikace Design v českých zemích 1900–2000, již vydalo pražské Uměleckoprůmyslové museum.
Podpořte Reportér sdílením článku
Většinu své profesní dráhy zasvětil časopisům. Mimo jiné vedl magazíny Dolce Vita, Proč ne?! Hospodárských novin a Pátek Lidových novin.