K moři na otočku. Tip na netradiční cestu, kde si vyčistíte hlavu

„Pořád mi nedochází, že jsme fakt u moře.“ – „Mně to taky přijde spíš jako nějaká kulisa.“ – „Přitom je to taková paráda!“

Když jsme se začátkem září ocitli u Jadranu, byl to zvláštní pocit. Způsobila jej přitom „maličkost“: nedorazili jsme sem letadlem, autem ani autobusem. A bez mírného utrpení na letištích či v dálničních kolonách nám to, že jsme najednou u moře, připadalo až nepatřičné.

Věděli jste, že se dá sednout ráno na vlak Českých drah a ještě před setměním být na italském pobřeží? Přesněji: Praha 6:44 – Brno 9:22 – Vídeň 10:58 – Semmering 12:14 – Bruck am Mur 12:56. Tady přestoupíte z Vindobony směr Graz do rychlíku Gondoliere (Vídeň–Benátky), při čekání (79 minut) stihnete kafe na náměstí. Následují Alpy a dlouhatánské tunely a v 18:16 jste v Udine. Zdejší přestup vám zabere 38 minut, v půl osmé uvidíte poprvé moře a ve 20:02 zastavíte na nádraží Trieste Centrale. Skoro celou cestu dechberoucí výhledy, dobře zásobené jídelní vozy. Možnost pracovat či naopak hlavu vypnout…

Z pohledu na mapu může Terst vypadat jako nevábný průmyslový přístav. Ve skutečnosti je to příjemné město, které kombinuje italskou ledabylost a šarm s rakousko-uherskou systematičností a pořádkem. A co je pro nás suchozemce důležité: pětkrát za den vyplouvá z nábřeží loď, která pendluje mezi místy se skvělým koupáním.

Cestou zpátky můžete přespat v Lublani, půvabném hlavním „městečku“ Slovinska. A další den jste zase doma.