Kdo hodí sirku do kanystru s benzinem? Fiala, Babiš a politické kličky se zpoplatněním emisí

Na schůzi výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny byl strach z nových poplatků cítit téměř jako výpary z benzinové nádrže. Vzduchem létala menší i větší čísla, o kolik by mohl v budoucnu kvůli emisím podražit benzin a nafta. O dvě, o dvanáct, nebo dokonce o dvacet korun za litr?

Poslanci napříč stranami se v září sešli v tomto menším výboru, který je klíčový pro další osud zákona o emisích, aby napodruhé navrhli další postup. Vládní pětikoalice se dohodla, že nebude dobrovolně házet zapálené sirky do benzinové nádrže a zkoušet, co to s voliči asi udělá. Do sněmovny poslala jen zredukovanou verzi evropského zákona. Politicky neškodné pasáže jako například zpoplatnění emisí v námořní dopravě zůstaly. Ale zásadní části týkající se silniční dopravy, vytápění a menšího průmyslu z přebírané evropské směrnice zmizely…

„Vy jste neměli ani ty koule dát to do meziresortu (k připomínkám)!“ kritizovala poslankyně Berenika Peštová z ANO lidoveckého ministra životního prostředí Petra Hladíka. Ten si – obrazně řečeno – vytáhl na vládě krátkou sirku a osekaný návrh zákona měl před poslanci ve výboru obhajovat. „Jen přesouváte problém na budoucí vládu. To je vaše řešení?“ grilovala ministra Peštová, která si zakládá na velmi lidovém a občas jadrném vystupování.

Ministerstvo životního prostředí oficiálně tvrdí, že postupné přijímání zákona poskytne více času na přípravu a umožní další vyjednávání s novou Evropskou komisí a parlamentem.

Realisticky však nikdo změny nečeká, a dokonce i někteří poslanci z vládní koalice dávali Peštové za pravdu. Tím, že Fialova vláda poslala do parlamentu neúplnou verzi změn, se vyhnula podrobnější debatě o nových pravidlech a jejich dopadech. Hlavním důvodem však bylo předejít politické bouři, kterou by zpoplatnění emisí, zejména u pohonných hmot, mohlo vyvolat. Očekává se, že tyto změny způsobí viditelné zdražení benzinu a nafty, což je v Česku tradičně velké téma. Premiér Petr Fiala zřejmě milerád přenechá tento výbušný problém svému případnému nástupci po volbách na podzim příštího roku. Pětikoalice se již dohodla, že úplné převzetí evropské směrnice obsahující zpoplatnění uhlíkových emisí vznikajících v silniční dopravě, při vytápění domů a v průmyslu nenavrhne.

Příští premiér takový luxus mít nebude. Nová pravidla začnou platit v celé Evropě již od roku 2027. Přípravná fáze startuje již začátkem roku 2025. Všechny předchozí české vlády, včetně té současné, s principem „kdo znečišťuje, ten platí“, tedy se zpoplatněním uhlíkových emisí, souhlasily. V posledních letech však Evropa čelila sérii krizí. Počínaje covidem přes energetickou krizi, ruskou agresi na Ukrajině až po nebývalou inflační vlnu. To vše srazilo podporu pro opatření na ochranu klimatu, obzvlášť pokud nejsou zadarmo a mohla by vést k jakémukoliv zdražení.

Rozhořčení poslankyně Peštové je pochopitelné i z jiného důvodu. Hnutí ANO je favoritem nadcházejících voleb. Pokud nedojde k výrazné změně nálad voličů, není vyloučeno, že se z předsedy ANO Andreje Babiše stane za rok staronový premiér, který by musel řešit zavedení emisních poplatků u pohonných hmot jako jednu z prvních věcí. Koneckonců jeho vláda a on jako premiér byli těmi, kdo v Evropě odsouhlasili základní principy Green Dealu, politiky na ochranu klimatu. V posledních pár letech se však Babiš začal od Green Dealu distancovat. V nedávných eurovolbách se už prezentoval jako nesmiřitelný odpůrce těchto opatření.

Toto připomenutí minulosti působilo na poslankyni Peštovou z ANO jako kopnutí do vosího hnízda. „Jestli někdo chce zvedat ten prapor, že my jsme byli ti, kteří s tím začali…,“ reagovala na výboru pro životní prostředí, když došlo na debatu, kdo všechno s poplatky za emise v minulosti souhlasil. „Ano, my jsme byli ti, co odsouhlasili Green Deal. Ale ten tehdy jen říkal něco o roce 2050 a bavili jsme se o nějaké uhlíkové neutralitě, poklesu emisí za celou Evropu v průměru,“ hájila se. Fialovu vládu a přítomného ministra životního prostředí Hladíka označila za aktivisty a špatné vyjednavače. Proč? Směrnici ve své finální verzi schválila Česká republika v době, kdy země, vedená nynější pětikoaliční vládou, předsedala Evropské unii. Nutno ovšem dodat, že se o směrnici a nových poplatcích začalo jednat už za Babišovy vlády.