Jsi Cikánka, chtěla mě urazit spolužačka v první třídě. Jsem a ráda, říká módní návrhářka

Na Slovensku patří mezi silné hlasy romské menšiny. Přátelí se s exprezidentem Andrejem Kiskou. Spolu dali dohromady značku Romade, jejímž cílem je spojit romskou kulturu se světem módy a dát práci romským švadlenám z východního Slovenska.

O tom, že je Romka, Monika Vontszemuová nejdřív ani netušila. „Sykla to na mě až protivná spolužačka v první třídě. Tehdy jsem si poplakala, ale musím říct, že to byl první a poslední případ, kdy jsem se v životě setkala s nějakým rasismem,“ překvapuje. „Asi to bude tím, že na lidi odjakživa působím spíš jako nějaká Španělka. Jedna má dobrá kamarádka se o mém romství dozvěděla až po deseti letech, co jsme se znaly, a byla v šoku. Prý si celou dobu myslela, že jsem prostě suvenýr, který si maminka přivezla z dovolené!“

Dětství mezi hadry

Rodiče malé Monice vysvětlili, že se nemá za co stydět. Vyprávěli jí, že předkové byli výborní muzikanti, klarinetisté. „Můj praděda z máminy strany hrál ve filmu Kdyby tisíc klarinetů. I jeho syn, můj děda, hrál skvěle. Jenže nenáviděl komunisty, byl zatčen při pokusu o překročení státní hranice a sedm let musel dobývat uran v Jáchymově. Přišel tam o zuby, bez kterých se na klarinet hrát nedá, čímž hudební tradice u nás v rodině pohasla. Naši se věnovali textilu, máma už před revolucí šila oblečení, prodávala ho na trzích, a pak si v Bratislavě otevřeli jeden z prvních butiků. Takže jsem vyrůstala mezi hadry.“

Nikdy nechtěla být ničím jiným než návrhářkou. „Jako desetiletá jsem poprvé ušila pro tříletou sestřenici takzvanou lambadovou sukni. Pěkně jsem ji nalíčila, nafotila na polaroid, a pak už jsem s tím nepřestala.“

Oblékala mimo jiné finalistky několika ročníků soutěže Miss Slovensko, dokonce jim navrhovala i šperky. Když se o Moniku před deseti lety začali zajímat novináři, hned v prvním rozhovoru naplno řekla, že je Romka. Že sice bohužel nevyrůstala v tradicích, neumí ani jazyk, ale protože má v životě zatím štěstí, chtěla by pomáhat svou prací těm Romům, kteří ho mají méně.

U věštkyně

Odtud už vede přímá cesta k seznámení s Andrejem Kiskou a ke značce Romade.

„Teď jsme ve fázi, kdy jsme s dalšími dvěma původem romskými návrháři udělali každý svou kolekci šátků, které vždy nějak upozorňují na romskou kulturu,“ vysvětluje Monika v podcastu.

Sama se nechala inspirovat tarotovými kartami, které využívají věštkyně, ačkoliv má na toto téma smutnou rodinnou historku.

„Když byla máma mladá,“ vypráví, „šla se svojí tchyní v Budapešti ke staré romské věštkyni. Ta po chvíli složila karty, že věštit nechce, máma nad tím mávla rukou a odešla, ale tchyně věštkyni přemluvila, ať aspoň jí řekne, co viděla. V okolí mé mámy brzy zemře nějaký blízký starý muž a dítě, odpověděla ta paní. Vzápětí se ukázalo, že má mámin táta nevyléčitelnou rakovinu, což byl nejspíš následek toho Jáchymova, a že je těhotná. Mého bratra sice porodila, ale měl srdeční vadu a za rok zemřel.“

Rodiče Moniku prosili, ať k žádným jasnovidcům nechodí, což nedodržela, ale u ní vše dopadlo dobře. „Věštkyně řekla, že mě vidí s knihou ruce a že ještě budu něco studovat. Pokládala jsme to za nesmysl, protože jsem měla vysokoškolská studia návrhářství za sebou, ale měla pravdu. Z ničeho nic jsem pak dostala nabídku, abych šla studovat na jeden rok angličtinu do Budapešti…“

Pokud vás zajímá, jaké šátky Monika Vontszemuová nabízí, k vidění jsou například zde. Levnější verze z recyklovaného polyesteru vyrábějí v Košicích mladé Romky z vyloučených komunit.