Neměl jsem strach. Čechoameričan Henry Kolinek (99) za války absolvoval 37 misí na B–17  

Na tom místě se sešly desítky veteránů, kteří bojovali za druhé světové války. Ve francouzské Normandii si letos v červnu připomínali jeden z nejzásadnějších okamžiků druhé světové války – osmdesát let od vylodění Spojenců, které proběhlo právě na normandských plážích. 

Pravděpodobně se jednalo o poslední kulaté výročí, na jehož oslavy mohli přijet lidé, kteří za války aktivně bojovali.

Coby český historik jsem mezi veterány hledal někoho, kdo by měl vazbu na Česko. Kromě asi pětice amerických veteránů, kteří osvobozovali Československo v roce 1945, mě zaujal muž sedící skromně v zadní řadě. Na jmenovce měl totiž napsáno „Kolinek“. 

„Vy jste Čech?“ zeptal jsem se ho.

„Ano, Čech z Texasu,“ řekl anglicky. „Miluju koláče a českou muziku!“

Devětadevadesátiletého Henryho Kolinka jsem pak v Normandii potkal ještě několikrát. Létal na jednom z legendárních strojů války – na americkém bombardéru B-17, přezdívaném létající pevnost. Jejich formace sehrály klíčovou roli při spojenecké bombardovací kampani proti nacistickému Německu. 

Příběhy z těchto často brutálních bitev na nebi nad Evropou se staly předmětem zájmu filmařů, ať už jde například o celovečerní Memphiskou krásku z roku 1990, nebo o letos uvedený seriál Masters of the Air (Vládcové nebes), který pro Apple TV připravila slavná dvojice producentů Tom Hanks a Steven Spielberg, známá staršími seriály Bratrstvo neohrožených a Pacifik.

Vraťme se nicméně k Henrymu Kolinkovi. 

Když jsem se ho ptal, co ho s Čechy spojuje nejvíce, opakovaně říkal, že koláče. Nejradši má prý ty makové, co pekla ještě jeho babička, která emigrovala do Spojených států ve druhé polovině 19. století z Lanškrounska v podhůří Orlických hor. Rodina Kolínků má ovšem, jak Henry Kolinek vysvětloval, své kořeny i na jižní Moravě.

Směr Texas

První Češi dorazili do Texasu ve Spojených státech amerických v polovině 19. století. Usadili se ve městech, založili ale také nové osady, jejichž jména dodnes odkazují na původ zakladatelů. Čeští krajané se věnovali především farmaření; zemědělství totiž dobře znali z domova. Pěstovali bavlnu, kukuřici a chovali dobytek. Navzdory těžkostem, jako byly drsné klimatické podmínky a izolace, se Češi rychle integrovali do texaské společnosti. Zakládali české školy, kostely i spolky, které jim pomáhaly udržovat jazyk i tradice. S dalšími generacemi se krajané více a více integrovali do amerického prostředí, na svůj původ ale nezapomněli.