I pár rostlinek z dovolené může doma způsobit kalamitu, říká rostlinolékař

Proč vlastně nemáme vozit květiny z dovolené?

Nejde jen o květiny. Nesmí se vozit nic, co by mohlo dál vegetovat. Ani semínka nebo třeba ulomená větvička, kterou byste si chtěli dát doma do vázy. Stačí dvě tři rostlinky, které v Česku přirozeně nežijí, a může z toho být problém. Existuje spousta škůdců, kteří dokážou napáchat velikou paseku. Pokud byste si přece jen chtěli ze zahraničí něco odvézt, musíte požádat místní rostlinolékaře, aby květinu prohlédli a vydali vám takzvaný fytocertifikát.

Vozí Češi rostliny z ciziny často?

Celníci takové případy zachycují pravidelně, někomu rostlinka i čouhá z batohu. Celníci dovážené rostliny bez milosti likvidují, je za to i pokuta. Lidi si toho často nejsou vědomi, je to záležitost osvěty. Proto jsem rád, že o tom teď mluvíme. Je potřeba, aby lidé věděli, že se rostliny ze zahraničí vozit nesmí, stejně jako třeba drogy. Dneska není problém si jakoukoliv rostlinu koupit v supermarketu nebo v květinářství.

Jak poznáme, že je zdravá?

Měla by mít rostlinolékařský pas, jehož podoba je sjednocená pro všech 27 členských států Evropské unie. Je tam anglický název pasu „Plant passport“, botanický název rostliny a registrační číslo pěstitele, který rostlinu, sadbu nebo třeba ovocný stromek vyprodukoval. Přičemž v EU platí povinnost poslat jednou ročně do každé registrované množírny nebo školky inspektora, aby bylo možné vystavit rostlinolékařský pas. Na základě toho si může každý zákazník ověřit, že je rostlinka v pořádku.

Je tenhle systém stoprocentní?

Samozřejmě se může stát, že rostlina bude mít nějakou chorobu, ovšem pravděpodobnost je nízká. Vždycky je dobré si rostlinku při nákupu prohlédnout, podívat se, jestli nevadne nebo nemá žluté listy. Je užitečné si list obrátit a prohlédnout ho i zespodu, škůdci jsou „chytří“, obvykle bývají přisátí právě tam.

Ovšem třeba v internetovém e-shopu si rostlinu neprohlédneme.

Pravda, tam je trochu riziko. Nicméně i e-shop musí mít rostlinolékařský pas. Problém nicméně může nastat i u zboží z běžného květinářství, protože někteří škůdci nejsou na první pohled vidět. Což je nebezpečné hlavně v tom, že může být pozdě. Od toho jsme tady my rostlinolékaři. Když máte nemocnou kočku nebo psa, jdete k veterináři. Kliniky rostlinolékařů u nás ani ve světě nejsou, ale to neznamená, že se není na koho obrátit.

Dobrá, takže na koho se obrátit?

Existuje celá řada poradenských služeb včetně našich výzkumných ústavů. Bramborářský, pícninářský, ovocnářský… Na všech ústavech funguje poradna a můžete se obrátit na kolegy, kteří jsou specialisté na dané komodity. I náš úřad provozuje poradnu, na webu máme rostlinolékařský portál. Funguje zdarma.

Čím je užitečný?

Najdete tam všechno, co se týká zdraví rostlin. Portál není určený jen pro zemědělce, ale i pro malé pěstitele. Je tam seznam všech komodit: jak vypadají, jaké jsou jejich vlastnosti, jaké mají škůdce… Plus je tam velmi bohatá fotogalerie. Podle toho si můžete sami zkusit určit, co vaši rostlinku trápí. Najdete tam i interaktivní formulář, kam můžete poslat fotku, a my se na to snažíme reagovat. Pokud máme podezření na karanténní druh škůdce, pošleme tam našeho inspektora.

Černý pasažér

S čím nejvíc bojujete?

Snažíme se zabránit zavlékání exotických invazních škůdců a chorob, které tady nemají co dělat. Třeba brouka jménem kozlíček, jehož larva žije ve stromech a škodí. Některé zdejší druhy mají své přirozené nepřátele, ale existují i druhy kozlíčků, které jsou tady nepůvodní, pochází z Asie. Do Evropy se opakovaně dostávají pomocí mladých rostlin a napadají listnaté rostliny.