Chceme, aby Češi naše sklo používali, ne vystavovali ve vitrínách

Povězte na úvod, jak jsou na tom Češi s kvalitním sklem? Nacházejí si k němu cestu? Anebo se vaše firma zaměřuje spíš na zahraniční trhy?

Čím dál tím víc se prosazujeme i v Česku, z čehož mám velkou radost. Myslím, že je za tím kombinace několika faktorů. Zaprvé, jsme víc vidět. Zadruhé, lidé chtějí podporovat lokální firmy. A zatřetí, jde jim o kvalitu, mnohem víc než dřív. Pokud jde o zahraničí, tam je velmi pozitivní, že dokážeme obstát i proti dalším evropským značkám, ať už jsou ze Skandinávie, či Itálie.

Soustředíte se hlavně na britský trh – i tam se vám daří prosazovat se proti velkým evropským hráčům?

Je to trh, kde Klimchi začínala. Značku jsem založil v roce 2019 v Londýně, kde jsem předtím studoval. Řekl bych, že jsem měl celkem dost „navnímanou“ tamní kulturu, zvyky, estetiku. A díky tomu se naše značka profilovala tak, aby do britského prostředí dobře zapadla. Což se, myslím, povedlo. Často to bývá tak, že značka začne v Česku a pak jde teprve do zahraničí. My to měli opačně: nejdřív jsme se etablovali v Británii, pak začali pronikat na další anglofonní trhy a až potom se dostali do Česka. Teď mám velkou radost, že značku můžeme rozvíjet právě v Česku.

Co mají Britové rádi, pokud jde o sklo? A jak se jejich priority liší od českých?

Řekl bych, že Britové mají radši zdobnost. My jsme tady trochu ovlivnění Německem, takovým pragmatickým uvažováním. Chceme, aby všechno bylo užitné, hodně přemýšlíme o funkčnosti, porovnáváme. A proto třeba i víc tíhneme k minimalismu a skandinávskému designu. Samozřejmě trochu generalizuji, ale máme to obecně rádi. Britové naproti tomu žijí v monarchii a mají velký vztah k tradicím. Jsou mnohem víc dekorativní a na funkčnost mnohdy už tolik nekoukají.

České sklo mělo kdysi ve světě dobré jméno. Má ho stále?

Ano, ale záleží kde. Zajímavé je, že na trzích, kde jsme nejúspěšnější, české sklo obvykle žádné velké jméno nemá. A tak jsme rádi, že ho tam budujeme.

Jaké trhy to jsou?

Ty západní. Naopak na východních trzích, které dřív byly v ruské sféře vlivu, má české sklo velmi dobré jméno a opravdu ho tam berou jako nejvyšší punc kvality. Potom je české sklo oblíbené i ve Střední a Jižní Americe a také v Asii.

Už jste to trochu naznačil, ale vaše výrobky jsou tedy spíš dekorativní, nebo užitné? Vzpomínám si, že moji prarodiče měli kdysi doma velkou skleněnou vitrínu a v ní všechny možné skleněné výrobky, které ale prakticky nevyužívali. Jak je to u vás?

Mise Klimchi je vytvářet skrze sklo vzpomínky. Chceme proto, aby lidé naše sklo používali, aby nebylo ve vitrínách. Aby stmelovalo rodiny a přátelství. Tak je, mimochodem, nastavená i naše cenová strategie.

V jakém smyslu?

Naše sklo je vysoce kvalitní, ručně dělané, v Česku. Ale snažíme se ho nabízet za dostupnou cenu. Bohužel v tomto odvětví nikdy nepůjde konkurovat výrobkům dělaným strojově, ale na to, jak to děláme, jaké techniky používáme a za jakou kvalitou si stojíme, si troufnu říct, že nabízíme nejlepší poměr cena/výkon.

Uranové sklo

Nedávno jste představili novou vázu s ostny, nazvali jste ji Fugu. Je inspirovaná rybou stejného jména, je to tak?

Přesně. Za návrhem stojí náš kreativní ředitel František Jungvirt, který se rozhodl navázat na naši velmi úspěšnou kolekci takzvaných hobnail džbánů. Styl hobnail se vyznačuje tím, že má na sobě takové bodliny. Tvar nové vázy je pak, jak jste sama zmínila, inspirovaný podmořskou rybičkou fugu, která se různě nafukuje a mění. František se ve své tvorbě často obrací k přírodě, inspiruje ho fauna i flóra.

S vázou jste vyrazili i na přehlídky designu v Paříži, Miláně či v Praze. Čím myslíte, že návštěvníky tolik zaujala?

Myslím, že k nim promlouvá svým minimalistickým tvarem. Poslední dobou vidíme, že kromě maximalistických květinových dekorací začínají lidé pracovat i s květinovými dekoracemi, které jsou úplně minimalistické. Takže třeba dají do vázy opravdu jen jeden kvítek. A Fugu je perfektní váza, kde i jedna květina velmi dobře vynikne.