Semenaření by měla být základní dovednost. Jako rozdělat oheň

Kdybyste si z neomezeně zásobené semínkovny mohla odnést jen tři druhy osiva, co byste si vzala?

Vždycky se koukám po fazolích, jsou moje nejoblíbenější. K nim bych si vybrala nějaký hrášek a popřípadě rajčata. Nebo nějaké zajímavosti. Třeba z jedné semínkovny jsem si přinesla koukol.

Koukol není jen plevel?

Byl to rozšířený polní plevel, ale dnes už je to ohrožený druh. Na zahradě mi dělá parádu, má hezké květy. Přesně vím, odkud ho mám. Ostatně u řady semínek si pamatuji, ze které jsou semínkovny, váže se k nim nějaká vzpomínka.

Proč by si měl člověk dojít pro osivo radši do semínkovny než do obchodu?

Projekt Semínkovna má různá poslání a záleží na tom, čím koho osloví. V první řadě jsou v ní semínka zdarma. Takže je může získat člověk v jakékoli sociální situaci. Druhá věc je, že seženete i to, co se běžně nedá koupit, pestré odrůdy ze zahrádek nebo třeba i nehybridní odrůdy okurek. Ty se už komerčně téměř neseženou.

Máte nějaký příklad netypické odrůdy?

Existují i takzvané rodinné odrůdy. Tak se ke mně dostal hrášek, který se jmenuje Hejzlarová. Uchovávala ho, jak název napovídá, rodina Hejzlarova a hrášek s ní cestoval, i když emigrovala do Polska a pak když se zase vrátila zpět do Česka. Následně se rozšířil mezi nadšenci po celé ČR. Takový příběh vám v běžném obchodě se semínky nikdo nepřevypráví. V semínkovnách kolují i speciální plodiny, třeba ačokča nebo kukameloun, které si lidé předávali jen mezi sebou a stojí mimo zájem velkých producentů semen.

Místem, kde najít semínkovnu, je často knihovna nebo jiný obecní prostor. Asi se úplně nestává, že by krabice se semínky na výměnu byla u nějakého prodejce semen, ne?

V nějakých obchodech byly, ovšem v zahradnických ne. Nicméně v Americe, kde myšlenka semínkoven v 90. letech minulého století vznikla, se běžně stává, že lokální osiváři nadprodukci darují. Semínkové knihovny jsou tam často umístěné třeba v kostele nebo na podobném místě, je to součást sociální podpory slabších vrstev společnosti.

U nás najdeme spolupracující osiváře?

Teď máme jednu semínkovnu, která spolupracuje s drobnou producentkou osiv. Snad se do budoucna najde spoluprací více. Já si totiž nemyslím, že jdeme úplně proti sobě. Když by si chtěl někdo na jaře osít celou zahradu od salátů a mrkve až po rajčata a papriky, nemusí v semínkovně pochodit. Náš projekt je spíš osvěta, aby lidé nezapomněli na lokální odrůdy a hlavně na existenci nehybridních odrůd, které je možné semenařit.

Rostliny na jedno použití

Budeme muset aspoň stručně vysvětlit rozdíl mezi hybridní a nehybridní odrůdou.

Nehybridní odrůda je taková, která si přirozeně zachovává své genetické vlastnosti z generace na generaci. Můžeme ji v nezměněné podobě pěstovat řadu let. Zatímco hybridní odrůda je výsledkem cíleného křížení dvou rodičovských linií. V první generaci potomků jsou rostliny v podstatě všechny geneticky stejné. To je výhodné pro zemědělce, protože rostliny dávají stejnou úrodu a často i vysoký výnos. Ale pokud bychom je chtěli množit dál, tak už ve druhé generaci dostaneme jiný výsledek. Do dalších generací si tyto odrůdy své vlastnosti neudrží, může klesat klíčivost, výnos a některá semínka nemusejí vzejít vůbec.