Špatná pověst, ale i levnější bydlení či příroda. Jak se Karlovarský kraj snaží vrátit rodáky domů
11. srpna 2024
Reportér 08/24 · Číslo 120Špatná pověst, ale i levnější bydlení či příroda. Jak se Karlovarský kraj snaží vrátit rodáky domů
11. srpna 2024
Reportér 08/24 · Číslo 120Špatná pověst, ale i levnější bydlení či příroda. Jak se Karlovarský kraj snaží vrátit rodáky domů
Od revoluce v roce 1989 zmizelo z Karlovarského kraje téměř čtyřicet tisíc obyvatel – zhruba každý osmý. Je to i tím, že nejmenší region v Česku má špatnou pověst, a utvrzují se v tom i sami jeho obyvatelé. Přitom se tady nežije tak zle, jak vyplývá ze statistik, v nichž není zahrnuto dvacet tisíc lidí vydělávajících si v Německu. Že má zdejší život i výhody, naznačují příběhy těch, kteří v nejzápadnějším regionu vyrůstali a nyní se sem vracejí. Nebo o tom uvažují…
Levnější bydlení. Téměř dokončená dálnice. Příspěvky pro lékaře a učitele. Krajina bohatá na lesy. Blízkost prarodičů… Taková jsou lákadla, kterými se výprava složená z politiků a úředníků krajského úřadu snaží přesvědčit publikum, že důvodů k návratu do Karlovarského kraje není úplně málo.
Je letní podvečer uprostřed pracovního týdne a pod pergolou baru Elpíčko na pražské Palmovce se sešlo šedesát mužů a žen. Spojuje je, že vyrůstali v nejmenším regionu Česka. Někteří se znají, jiní po sobě pokukují. Přišli si vyslechnout, co by je mohlo motivovat k návratu do rodného kraje. Sestavu na improvizovaném pódiu naopak zajímá, jaké bariéry považují za zásadní a co by mohlo jejich názor změnit.
Slova se ujímá Dominik Jandl. Po maturitě v Ostrově vystudoval v Praze politologii, po třicítce se do kraje vrátil a založil tam rodinu. V hlavním městě si ponechal částečný úvazek (dva dny v týdnu), ve zbytku času pracuje jako „koordinátor pro návrat expatů“. Tuto funkci zřídilo hejtmanství letos na jaře, termín obecně označuje lidi, kteří žijí mimo rodnou zemi, ale mají v úmyslu se jednou vrátit.
Na promítacím plátně naskakují data z čerstvého průzkumu. Z regionu mizí průměrně 1 247 obyvatel ročně. Kdyby to takto pokračovalo, bude tam v roce 2260 vylidněno. Nejčastěji odcházejí mladí lidé. Důvody, které uvádějí: omezená nabídka kvalifikované práce, nižší mzdy, špatná veřejná doprava, chabé kulturní vyžití, neperspektivní zázemí pro založení rodiny a výchovu dětí, nekvalitní služby…
Když v době vrcholící covidové epidemie umíralo nejvíce lidí, obzvláště katastrofální byla situace na západě republiky. Tehdejší premiér Andrej Babiš omlouval možná vládní pochybení výrokem, že kraj je „historicky nejhorší ve všem“. Bohužel si to myslí i mnozí z těch, kdo v Karlovarském kraji žijí.
„Vtloukají dětem do hlavy: Jestli chceš něco dokázat, musíš odtud vypadnout,“ říká spoluautor průzkumu, sociolog Jan Vávra. Rovněž z grafu s názvem Důvěra obyvatel vyplývá, že místní lidé mají sklony vnímat všechny oblasti zdejšího života v porovnání s realitou výrazně negativněji – na rozdíl třeba od sousedního Plzeňska.
Podpořte Reportér sdílením článku
Rád jezdí sbírat příběhy tam, kam ostatní novináři nezabloudí.