I já poslouchal, že jsem náfuka. Z nadaného dítěte, které nezapadá, kosmickým inženýrem 

Jan Lukačevič říká, že spokojený byl až na vysoké. Studoval „strojárnu“, na niž šel tak trochu z nouze, na druhou stranu však právě tady narazil na téma kosmického inženýrství, kterému se dnes profesně věnuje. 

To bylo tak: Lukačevič závodně vesloval, dokonce byl v reprezentaci. Po maturitě chtěl jít na matfyz, tedy Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. Jenže kvůli sportu potřeboval individuální studijní plán, což mu tenkrát na matfyzu neumožnili, a tak se své fyzikální ambice vydal naplnit na strojní fakultu ČVUT. Mimochodem stejnou školu, kde jeho otec vystudoval konstrukci a stavbu letadel. 

„No a když jsem si pak vybíral ze seznamu možných témat bakalářských prací, narazil jsem právě na kosmické inženýrství. Bavila mne představa, že si budu číst o raketách a něco navrhovat, a tak jsem si vybral téma modulu pro sondážní rakety – a hrozně mě to chytlo,“ vzpomíná. 

Když později práci prezentoval na studentské konferenci, z vedlejší, elektrotechnické fakulty ho oslovili s tím, že hledají někoho, kdo by navrhoval strojní řešení jejich vesmírných experimentů. Zrovna se tenkrát chystali žádat o peníze na několikaletý projekt pod hlavičkou Evropské kosmické agentury. Vyšlo to. Načež se dostavil úspěch: Lukačevič se za celý výzkumný tým dostal do žebříčku New Europe 100, seznamu stovky lidí ze střední a východní Evropy s největším vlivem na budoucnost. 

ROZBITÝ KVĚTINÁČ

Předchozí roky ale tak jednoduché nebyly. Jako malý, ještě na brněnské základní škole, Jan rád opravoval učitele a obohacoval výuku vlastními postřehy a zajímavostmi – k nelibosti vyučujících. S učením sice žádné velké obtíže neměl, v kolektivu vrstevníků to ale bylo o poznání těžší. Aby se spolužákům zavděčil, psal za ně úkoly. K tomu, aby se stal součástí party, to však nestačilo. „Kvůli šikaně se ve mně hromadila frustrace a agresivita, která byla někdy úplně nekontrolovatelná,“ popisuje Jan. Přicházely návaly hněvu. A tak se třeba jednou stalo, že ve třídě hodil botou po spolužákovi a rozbil květináč na parapetu.