Lužické hory: Výhledy, z nichž vám spadne brada

Poslední roky si pro tuzemskou dovolenou hledáme oblasti, které ještě neznáme. Letos padla volba na Lužické hory. Tenhle článek si rozhodně nedělá ambice být průvodcem po Lužických a Žitavských horách. Na to jsme v nich strávili jen krátký čas a ani rozsah to nedovoluje. Berte jej spíš jako inspiraci, kam vyrazit, když si chcete užít přírody a zároveň nezakopávat o ostatní turisty. Na rozdíl od blízkých Jizerských hor a Českého Švýcarska se tato oblast zjevně ještě nedostala do itinerářů dovolených. Větší zájem bych místním podnikatelům přála, zatím ale ještě máte šanci navštívit mimořádně zajímavý kraj, aniž byste se na cestách proplétali mezi nordickými hůlkami ostatních výletníků.

Po kopcích a přes hranice

Ubytování jsme si našli až skoro na česko-německé hranici, na polosamotě za poslední předhraniční vesnicí Petrovice u Jablonného v Podještědí. A měli jsme kliku, krásně zrekonstruovaný objekt v rozlehlé zahradě nám nabídl spaní pod dřevěným krovem a dokonce saunu a hot tub, který jsme s chutí využili.

Vesnice je asi 1,5 kilometru od hranic se Saskem, takže při první okružní túře jsme se hned několikrát ocitli na území sousední země, což mě dosud, ani 35 let po sametové revoluci, nepřestává fascinovat. A už při této premiéře jsme byli nadšeni nejen přírodou, ale i minimem turistů i cyklistů, které jsme cestou potkali. Lesy byly smíšené, což my rádi, bylo vidět, že i tady občas bojují s kůrovcem, ale následky nevypadaly nijak tragicky. A snědli jsme tolik malin a lesních jahod jako za posledních několik let dohromady. Vyrazili jsme směrem k hornolužické vesnici Oybin, které dominuje stolová hora s ruinami hradu a kláštera. Cestou se nám na německé straně předvedly skalní útvary rozmanitých tvarů i barev, které braly dech. Na ty narazíte i na české straně, nicméně ty německé jsou větší a tak nějak bizarnější. V saských vesnicích můžete vidět i původní, často hezky opravené hrázděné domy, typické pro tuto oblast. Díky úvodnímu výletu nám s plnou silou došlo, že abychom se mohli kochat co nejvíc, čekají nás výstupy a sestupy, při nichž si pak v průběhu celého týdne budeme občas připadat jako horští kamzíci.

Co vidět

Různých okružních tras si tady můžete podle mapy.cz vymyslet opravdu hodně, nemá smysl je jednotlivě popisovat, protože zájmy a fyzická zdatnost jsou individuální. Ale pár bodů, které se podle mého jednoznačně vyplatí vidět, vypíchnu.

Nonnenfelsen (skalní věž Jeptiška) v Přírodním parku Žitavské hory za tu námahu stojí. Pozor, když vyrazíte mezi skalní útvary, terén je často opravdu náročný, kameny zvlášť po dešti mohou být kluzké, stejně jako skalní schodiště. Ale na každé skále, kterou zdoláte, se vám nabídne pohled, z něhož vám spadne brada. A přímo na Nonnenfelsen je i malé a milé občerstvení, takže kochat se můžete i s kávou nebo vychlazeným pivem v ruce.

Klíč je se svými 760 metry čtvrtá nejvyšší hora Lužických hor, je chráněnou rezervací a narazit zde můžete na chráněné druhy rostlin i ptáků, v roce 2007 se zde zahnízdil i pár sokolů stěhovavých, kteří zde vyvádějí mláďata. Kuriozitou je, že zde žijí i kamzíci. Byli sem na začátku 20. století dovezeni majiteli panství Kinskými jako lovná zvěř a po zrušení obor, kde původně žili, zůstali ve volné přírodě. Údajně jich zde nyní žije asi 250, my ale bohužel žádného nepotkali. Výšlap na Klíč je celkem náročný, převýšení je značné, cesta kamenitá, musíte si hlídat, kam šlapete, ale když se vyškrábete na vrchol, chvilku se vám nebude chtít mluvit. Jednak se budete muset vydýchat, ale hlavně se vám podlomí kolena z nabízeného výhledu, spatřit můžete i siluetu Řípu. My měli to štěstí, že jsme na vrcholu byli úplně sami – v tu chvíli se ve vás pere, jestli se cítíte spíš jako lužickohorská obdoba Krakonoše (existuje taková postava?), nebo si připadáte maličcí a nevýznamní.

Jablonné v Podještědí je město spojené se svatou Zdislavou, patronkou Libereckého kraje. Ta zde založila v polovině 13. století klášter, při němž byl vybudován kostel, dnes bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy, v němž je pohřbena. Od baziliky můžete vyrazit směrem ke Zdislavině studánce a od ní pak do kopce k zámku Lemberk, v němž, když byl ještě hradem, světice žila.

Na druhou stranu od baziliky cestou ven z města můžete navštívit vojenský ukrajinský hřbitov, který vznikl za první světové války pro potřeby místního zajateckého tábora. Hřbitov dlouhá léta chátral, ale v roce 2008 byl opraven. Na hřbitově jsou tak dnes k vidění dřevěné pravoslavné kříže, jeden zachovalý židovský náhrobek a před hřbitovem pak stojí mohutný žulový památník s postavou ukrajinského pěvce a vytesanými verši národního básníka Tarase Ševčenka, který před svým odchodem v roce 1921 vybudovali ukrajinští vojáci.

Kam za jídlem

Pro možné občerstvení mám hned tři doporučení, za nimiž si pravda budete muset dojet. Milovníci craftového piva by měli zavítat do pivovaru Falkenštejn v Krásné Lípě, kde mají i skvělou kuchyni. A hned dva tipy ve Varnsdorfu – opět pro milovníky zlatého moku je zde pivovar Kocour, jeden z prvních řemeslných pivovarů v zemi, kde se vaří krom klasických ležáků i výtečné speciály, které lze náramně skloubit s dobrým jídlem. A Café Dlask, které servíruje vynikající kávu a ještě lepší dezerty. Vyhlášený je jejich větrník (oprávněně), my ochutnali ještě cheesecake se slaným karamelem a žlutomodrý dort s názvem Slava Ukraini!, výtěžek z něj majitel posílá na pomoc Ukrajině.

Kam s dětmi

Jen kousek za hranicí je město Žitava, které leží na trojmezí a historicky se zde prolínaly (a už zase prolínají) německé, české a polské kulturní vlivy. V krásně opraveném centru města je k vidění řada památek – několik kostelů, radnice, měšťanské domy vybudované v duchu českého baroka a impozantní sedmipatrová solnice. Ale v Žitavě najdete i zoologickou zahradu, kterou rozhodně můžu doporučit. Je malá, kontaktní, zasazena do zeleně, což oceníte zvlášť v horkém létě. Děti se tu mohou vyřádit na různých hřištích. Tak zblízka jako zde jsem nosály nikdy neviděla, zjevně jsou to dost zvědavá zvířata, co se ráda předvádí, což děti zcela jistě nadchne. Stejně jako neuvěřitelný domeček pro morčata.