Bar velký, bar malý a jeho someliérka

Kličkuji starými pražskými uličkami kousek od stanice metra Malostranská, proplétám se mezi turisty. Pohání mě chuť na víno – o něj totiž nebude v místě, kam směřuji, nouze. Cesta vede směrem na Kampu kolem dvou velkých plakátovacích ploch ohýbajících se podle tvaru rozpraskaných barokních zídek; už na nich visí předvánoční oznámení.

Vinograf v Míšeňské ulici kousek od Malostranské mostecké věže je trochu spolknutý historickými domy, a právě proto má ohromnou atmosféru. Od doby, co existuje jeho mladší, rozlehlejší bráška na Senovážném náměstí nedaleko Jindřišské ulice, se malostranskému Vinografu neřekne jinak než „malý“ (lze to vlastně považovat i za oficiální název, protože firma, které patří, je v rejstříku zapsaná jako Vinograf Malý, s. r. o.).

„Chceš se podívat do nového sklepa?“ vítá mě otázkou someliérka Klára Kollárová. Známe se už nějakou dobu, Klára patří k těm, kdo za vznikem Vinografů stojí; plán vytvářela v době, kdy bylo v Praze vinných barů – v nichž můžete posedět u sklenice nebo si prostě lahev koupit a odnést – opravdu málo. Klára mi drží hlavu, abych se neuhodila o masivní kamenná futra kolem malých schůdků vedoucích do zrekonstruovaného gotického sklepa. V prostoru se má za pár hodin konat degustační akce, takže běžíme zase rychle nahoru, abychom stihly rozhovor. „Dáš si víno?“ volá na mě skloněná pod barem. Výběr nechávám na ní a dostávám sklenici Merlotu ročník 2017 od Zapletala z moravských Velkých Bílovic. Pěkné ovocné víno s červenými plody ve vůni, které navíc v chuti doplňuje lesní ovoce a decentní stopa tříslovin vtisknutá sudem.

„V malém Vinografu máme skoro výhradně lahve od tuzemských vinařů, asi devadesát šest procent. I sekty jsou parádní od našich, takže není důvod je vozit ze zahraničí. Samozřejmě šampaňské v Česku neuděláme, takže tady několik lahví bublin ze Champagne máme, stejně tak jako například španělskou cavu,“ vysvětluje Klára. V rámci tuzemské someliérské scény je považována za špičku ve svém oboru. Dost možná i kvůli ní přibývá žen someliérek a podnikatelek ve víně.

Sekt, růžové a oranžové

Před pár lety zaplavilo místní kulinární scénu slovo „signaturní“, což znamená signaturu, podpis, typickou položku toho či onoho podniku. Ono slovo už začíná být nadužívané, přece jen se ale ptám na signaturní víno Vinografů.