Trentino: Po stopách ubitého světce

Možností, kde si v Trentinu na pěších túrách užít volných dnů, je nepřeberné množství. Jednou z nich je sto kilometrová stezka San Vili („Cammino di San Vili“). Trasa je pojmenována podle svatého Vigilia, křesťanského misionáře a biskupa tridentského, který kolem roku 400 n. l. evangelizoval trentinsko-jihotyrolskou oblast. Světec je zde hodně populární, protože inicioval výstavbu řady farností a kostelů, které jsou mu zasvěceny. Podle legendy našel svou smrt v městečku Spiazzo v údolí Val Rendena, kde ho zdejší obyvatelé ubili holemi a dřeváky, se kterými je často zobrazován na náboženských obrazech. Mučednickou smrt si vysloužil tím, že údajně shodil sochu římského boha Saturna do zdejší říčky. Stezka sleduje dávnou trasu, kterou podle legendy Vigilius prošel a po které byly po jeho mučednické smrti neseny jeho ostatky.

Nízká, vysoká a festival klobásy

Stezka San Vili vede z turistického střediska Madonna di Campiglio do hlavního města regionu Trenta a má dvě alternativy: „vysoká“ je dlouhá sto deset kilometrů s náročnějším stoupáním a je vhodná pro dobře trénované chodce. Druhá, „nízká“, je sto šest kilometrů dlouhá, je jednodušší a lépe napojená na turistickou infrastrukturu. Trasy jsou částečně identické, „vysoká“ je rozdělená na pět etap a „nízká“, která prochází vesnicemi na dně údolí a je rovinatější, se může rozdělit na pět až sedm etap. Etapy vždy končí v nějaké obci, ve které poutníci najdou možnost ubytování. Stejně jako jiné dálkové poutní cesty napříč Evropou má i stezka San Vili své logo a poutnický pas, do kterého účastníci mohou sbírat příslušná razítka.

Stezka vede podél úchvatných svahů pohoří Brenta, odhaluje nádherné přírodní scenérie se skálami, lesy, horskými pastvinami a zurčícími vodními toky, prochází půvabnými vesnicemi se starobylými tradicemi a vynikající místní kuchyní. Jednou takovou obcí je San Lorenzo in Banale, která patří mezi nejkrásnější italské vesnice. Její kouzlo doplňuje zdejší kulinární specialita, uzenina z vepřového masa s názvem ciuiga. Vymyslel ji v roce 1875 zdejší řezník, který do zbytků vepřového masa přidal tuřín. V době vzniku se ciuiga vyráběla asi z třiceti procent z masa a ze sedmdesáti procent z tuřínu. Dnes se do směsi přidávají i ty nejlepší části prasete a podíl tuřínu se snížil na něco víc než třetinu. Na podzim se zde koná festival „Sagra della Ciuiga“, který stojí za návštěvu.

Pěšky i na kole

Stezka San Vili není klasická poutní stezka, i když ji Italové někdy nazývají malou Svatojakubskou cestou. Nicméně i tak návštěvníci po cestě prakticky všude narazí na řadu menších i větších kostelů, v nichž mohou rozjímat. Pro milovníky výtvarného umění může být zajímavé, že v mnoha z těchto kostelů najdeme fresky a obrazy malířů z dynastie Baschenisů, která pocházela ze zdejšího regionu a působila od 15. do 17. století.

Stezka končí, nebo začíná, podle toho, jestli chce člověk jít především nahoru, nebo dolů, v hlavním městě provincie Tridentu. Konkrétně v srdci města, na náměstí Piazza Duomo, jehož jižní straně dominuje trentská katedrála (Duomo di Trento), zasvěcená právě svatému Vigiliovi. Katedrála byla postavena na místě raně křesťanské baziliky ze 4. století, kterou nechal Vigilius postavit na památku mučednické smrti tří kněží zabitých pohany. To netušil, že ho čeká stejný osud a že se místo stane i místem jeho posledního odpočinku.

Stezka San Vili je jedna z mnoha možných pěších túr, na kterých si člověk může v Trentinu aktivně odpočinout. Stejně tak ale může vyrazit na výlety na jízdním kole nebo strávit den u jednoho z řady krásných horských jezer. Může vyrazit sám, na romantickou dovolenou ve dvou nebo s celou rodinou. A dát zde odpočinout tělu i duši, a přitom si vychutnat zdejší kulinární speciality, lze během každého ročního období. Trentino za návštěvu určitě stojí.