Jen se šel na něco zeptat, ze slušnosti. A byla z toho záchrana nejstaršího českého nakladatelství

Ve vašem životopisu mě zaujalo, že jste kdysi pracoval v Astronomickém ústavu v Ondřejově.

Studoval jsem v Praze na ČVUT a od roku 1986 jsem v Ondřejově dělal aspiranturu. Pracoval jsem tam na projektech kosmických družic, které se pak v devadesátých letech skutečně zrealizovaly. Používaly je NASA a taky Evropská kosmická agentura, ale to už jsem tam nebyl. Odešel jsem v roce 1991.

V tomto roce se vaše profesní dráha dost změnila…

To je pravda, ke knihám jsem měl ale vždycky blízko. Ještě na vysoké škole jsem poznal některé lidi z podzemní církve, konkrétně Josefa Zvěřinu, což byl římskokatolický kněz, filozof a taky jeden z prvních signatářů Charty 77. U něj jsem pak neoficiálně studoval teologii, což bylo obsahově stejné jako řádné vysokoškolské studium, tedy přednášky, semináře, zkoušky. Zároveň jsem tehdy začal pomáhat s šířením některých samizdatových textů.

A z této aktivity pak po revoluci vzniklo malé nakladatelství Scriptum…

V lednu 1990 mi Josef Zvěřina říkal: Heleď, potřebujeme založit nakladatelství, ty tomu rozumíš, tak to uděláš? Já jsem tomu ale rozuměl jen tím, že jsem uměl tisknout na počítači a kopírovat texty. Ale takové prostě byly začátky devadesátek. Nejdřív jsme založili tiskárnu a záhy i nakladatelství, kde jsme vydávali brožury, menší texty a živili se i tiskem materiálů na zakázku.

Mladická nerozvážnost

Jak vás napadlo koupit nakladatelství Vyšehrad?

Pracoval jsem v Ondřejově, po večerech řešil věci kolem nakladatelství Scriptum a do toho jsem měl doma ženu a půlroční dceru. S manželkou jsme si ale jednou řekli, že už to tak dál nejde. Dal jsem v Ondřejově výpověď a začal se věnovat jen nakladatelství. V létě 1992 jsem přišel do Vyšehradu s tím, že chceme vydat některé knížky, které se dříve vydávaly tam. Měli jsme sice práva je vydat, ale považoval jsem za slušné se zeptat, zda proti tomu nic nemají. Tehdejší šéfredaktor Allan Plzák mi řekl, že je to výborný nápad. On už v té chvíli věděl to, co já ještě ne, a to, že Vyšehrad čeká likvidace.

To souvisí s faktem, že po roce 1945 nakladatelství Vyšehrad převzala Československá strana lidová, která ale po revoluci kvůli ekonomickým potížím svých podniků přivedla Vyšehrad do likvidace.