Kladno: Unikátní věžáky, Krteček na zámku i stopy benediktinů

Historie Kladna sahá až do počátku 14. století, tehdy to byla ves patřící rodu Kladenských z Kladna. Rod roku 1543 vymřel „po meči“ a Kladno přešlo do vlastnictví rytířského rodu Žďárských ze Žďáru. Následně jej potomci rodu roku 1701 prodali Anně Marii Františce velkovévodkyni Toskánské, u které se ale Kladno dlouho neohřálo, neboť jej v roce 1705 prodala mnišskému řádu benediktinů. V jejich držení pak bylo až do roku 1848. Přibližně ve stejné době, tedy kolem poloviny 19. století, se zemědělské městečko začalo bouřlivě proměňovat v průmyslové a začalo významně růst. Jako centrum průmyslu přitahovalo pozornost jak nacistického, tak komunistického režimu. Dlouhodobá průmyslová zátěž však výrazně poškodila místní životní prostředí, s čímž se Kladno vyrovnalo až po listopadu 1989.

Historické památky

Kladenský zámek byl postaven na místě středověké tvrze, v první polovině 18. století byl radikálně přestavěn pro potřeby benediktinského řádu do barokní trojkřídlé budovy. Autorem přestavby byl Kilián Ignác Dientzenhofer. V jihozápadním křídle se nachází kaple sv. Vavřince, která vznikla v době přestavby zámku. V zámku dnes najdete Galerii města Kladna, Kabinet fotografie či expozici věnovanou kladenskému rodákovi Zdeňku Milerovi a jeho Krtečkovi. Zajímavá je i návštěva zámecké zahrady, jejíž součástí je i medvědárium.

Dominantou města a nejvýznamnějším kladenským kostelem je římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie na náměstí Starosty Pavla. Trojlodní novorománská bazilika s věží byla postavena na místě původního gotického kostela v letech 1897 až 1899 jako reakce na nebývalý nárůst počtu obyvatel ve městě.

Rovněž v centru města, na Floriánském náměstí, stojí barokní kaple svatého Floriána, jedna z posledních staveb Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Její základní kámen byl položen 1751 pod patronací břevnovského a broumovského opata. Čtvercová stavba se čtyřmi apsidami, kopulí a dvěma věžemi v jižním průčelí byla dokončena a vysvěcena až v roce 1872.

Za vidění rozhodně stojí i rozdělovské věžáky, které byly postaveny v 50. letech 20. století podle návrhu Josefa Havlíčka. Ten inspirovaný neoklasicistními věžáky Francouze Perreta i meziválečným funkcionalismem dokázal věžákům vtisknout svůj originální rukopis, díky čemuž nemají svým pojetím v Československu obdoby

Kam za jídlem

A kde se na výletě občerstvit? Respektovaný průvodce Gastromapa Lukáše Hejlíka doporučuje hned několik míst; Restaurace Letná sídli sice trochu dál od centra, ale vaří zde skvěle, v létě si můžete na velké zahrádce užít stín kaštanů a v nabídce mají i obědová či dětská menu a celkem bohatý výběr bezmasých pokrmů. Rodinná kavárna a bistro Mom’s Bakehouse nabízí zákusky vlastní výroby, brunche a myslí i na ty, kteří chtějí nebo potřebují pokrmy bez lepku, bez mléka, bez cukru či bez vajec. Na snídaně a dobrou kávu se zaměřuje bistro Chez nous „U nás“, ale poskytuje i obědy, saláty, omelety či různé snacky. A v neposlední řadě je zde bistro MOODY CHEF, kde si můžete s sebou koupit jejich vyhlášená marinovaná křídla či burgery.

Kam vyrazit s dětmi

Děti určitě nalákáte na návštěvu Aquaparku Kladno, kde krom plaveckého bazénu můžete vyzkoušet i tobogány, divokou řeku, spacebowl, masážní bazén, whirpool či speciální dětský bazén.

Nedaleko od aquaparku pak najdete dětské hřiště a sportovní areál Sletiště. Pro děti je zde k dispozici velké, nedávno zrekonstruované hřiště s prolézačkami, skluzavkami a houpačkami, pro milovníky aktivního pohybu pak sportovní hřiště na fotbal, tenis a basketbal.

Pokud si uděláte asi desetikilometrovou zajížďku, můžete navštívit Zoopark Zájezd. Rodinná zoologická zahrada chová přes 100 druhů zvířat, například lemury, velbloudy, pásovce či surikaty. K vidění je i největší veřejná druhová kolekce chameleonů na světě a v dětské ZOO si mohou malí návštěvníci pohladit zakrslé kozy nebo nakrmit miniprasátka.

A v neposlední řadě se i s dětmi vyplatí zavítat do hornického skanzenu Mayrau v obci Vinařice u Kladna na místě bývalého dolu Mayrau, zvaného také Mayrovka.  V Kladensko-rakovnické černouhelné pánvi se uhlí těžilo více než 200 let a skanzen je jediným unikátně dochovaným a veřejnosti přístupným areálem v regionu. Můžete se zde projít autentickými hornickými budovami, prohlédnout si techniku a dozvědět se více o práci horníků.