Logo
Demografka Anna Šťastná

Rodí se méně dětí, krize to zatím není. Co by podle demografky mohlo pomoct?  

Post Image

Rodí se méně dětí, krize to zatím není. Co by podle demografky mohlo pomoct?  

Play icon
24 minut

Foto: Marek Knittl

Mladí lidé chtějí mít děti, ale otázka je, kdy a kolik jich nakonec mít budou. Zatím rodičovství odkládají, což vedlo k výraznému propadu počtu narozených dětí v posledních dvou letech. Jedním z klíčů k vyššímu počtu dětí je flexibilnější pracovní trh, který by mohl stále vzdělanějším mladým ženám pomoci lépe sladit kariéru a rodinu, vysvětluje demografka Anna Šťastná z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a členka Národního institutu SYRI.

Loni se narodilo nejméně dětí za více než dvacet let, asi jedenadevadesát tisíc. Proč?

Blížíme se k minimu, které bylo v roce 1999, a počty budou v nejbližších letech dál klesat. Sešly se dvě věci: máme čím dál méně potenciálních matek, protože do věku nejvyšší plodnosti nastupují početně slabé ročníky devadesátých let. A tyto ženy zároveň mají děti méně často, než tomu bylo ještě před několika lety, tedy významně klesla jejich plodnost. To jsou hlavní důvody, proč se rodí devadesát tisíc dětí oproti sto patnácti tisícům ještě před pěti lety.

Zároveň to byl propad o desetinu, tedy o deset tisíc dětí méně než předloni. To je výrazný pokles. Je to jenom krátkodobý výkyv, anebo začátek nějakého trvalejšího poklesu?

O tom se vede velká debata. Zdá se, že mladé páry se opět rozhodly odkládat početí prvního potomka. Otázka je, jak dlouho takový odklad může trvat, a to zase do značné míry záleží na tom, zda se stabilizuje ekonomická situace, jak budou dostupné byty, zda se zvládne inflace a podobně.

To trochu připomíná 90. léta, kdy byl odklad rodičovství velmi dlouhý a plodnost se také držela nízko. Opakuje se to?

První reakcí na zhoršení ekonomických podmínek bývá, že páry, které děti chtějí, se rozhodnou rodičovství odložit na pozdější dobu, až se ekonomika zlepší. V devadesátých letech však měly dost času, protože tehdy jsme měli velmi mladé matky, které rodily první děti v průměru mezi dvaadvacátým a třiadvacátým rokem.

V současnosti je to těsně pod třicet?

Těsně pod 29 let, i když v rámci Evropy stále máme relativně mladé maminky. V jižní Evropě, v Itálii a Španělsku, se průměrný věk žen při narození prvního dítěte už blíží 32 letům, protože tam je dlouhodobě poměrně složitá situace pro mladé lidi, pro zakládání rodin a plodnost je tam kvůli tomu také velmi nízká.

Pokud tomu správně rozumím, to, jestli se jedná o dočasný pokles, anebo se bude v Česku trvale rodit výrazně méně dětí, bude záležet na tom, jestli po případném narození prvního dítěte budou mít i druhé, respektive jestli to vůbec stihnou…

V podstatě ano. V době před covidem plodnost v České republice poměrně výrazně rostla, zatímco v řadě evropských zemí od ekonomické krize před patnácti lety postupně klesala. U nás to bylo hlavně díky porodům druhých dětí v pořadí a my jsme se v té době dostali na jednu z nejvyšších úrovní plodnosti v celé Evropě.

Přečtěte si také

Podpořte Reportér sdílením článku