Logo

Nová definice národa jako cesta z krize?

Post Image

Nová definice národa jako cesta z krize?

Play icon
20 minut

Foto: Reportér

Není to poprvé, kdy lidstvo čelí řadě různých krizí, jiná věc ale je, jak jsme v dnešní době schopni se s nimi vyrovnat. „Při pohledu na českou společnost těchto dnů mám občas nepříjemný pocit, jako bychom ztráceli přirozené instinkty, které umožňují vzdorovat krizím a přežít je bez větších ztrát,“ píše publicista a vysokoškolský pedagog na odpočinku Milan Šmíd a odpovídá tím v eseji na tradiční otázku magazínu Reportér, co považuje za zásadní problém dneška. K možnostem, že by se to zlepšilo, je skeptický, ale navrhuje jedno možné řešení: „Co takhle se znovu zamyslet nad pojmem národ, zbavit ho prachu ideologických výkladů a odstranit jeho zneužívání nacionalistickými demagogy?“

Co považujete za zásadní problém dneška?

Když jsem položil otázku „Co je zásadní problém dneška?“ umělé inteligenci, její generativní, předem natrénovaný nástroj pro vzájemnou konverzaci ChatGPT mi odpověděl: Klimatická změna. Chápu sice, že klimatické změny ovlivňují a budou ovlivňovat náš život, že jsou problémem, se kterým se lidstvo a budoucí generace musí poprat a hledat nějaká řešení. Přesto se odmítám připojit k zástupu klimatických katastrofistů, jejichž pozornost se zaměřuje jen jedním směrem.

Neboť vedle zásadního „klimatického“ problému dnes čelíme řadě jiných krizí, jež přinášejí problémy nejen člověku obecně a globálně, ale také nám, konkrétním lidem žijícím v daném civilizačním okruhu, jakož i v užší komunitě české společnosti. Je přirozené, že názory, který z problémů je ten hlavní a zásadní, mohou být různé; budou se vždy odvíjet od postavení a životní situace a zkušeností subjektu, jenž tyto problémy bude posuzovat.

Jsem příslušníkem věkové skupiny, která si své už odžila, smířena se životem i s dějinnými kotrmelci, jež byla nucena prožít, a taky člověkem, který naštěstí není frustrován existenčními starostmi spojenými se stářím. A jako takový jedinec jsem se pokusil z mnoha problémů, které nás obklopují a o nichž se zmiňovaly předchozí eseje v tomto seriálu magazínu Reportér, vybrat takový, který mě trápí a o němž si myslím, že bez něj by se nám žilo lépe.

Přečtěte si i další esej napsanou pro Reportéra

Obviňujeme jiné

Problémy spojené s krizemi počátku 21. století – za všechny jmenujme už zmíněnou klimatickou změnu, epidemii covidu, hrozbu vyčerpání přírodních zdrojů a migračních vln nebo politickou nestabilitu provázenou válečnými konflikty – mají vzhledem k pokračující globalizaci a k příchodu nových technologií podobu, kterou jsme do té doby nepoznali.

Na jedné straně to není poprvé, kdy člověk musí čelit proměnám a neznámým hrozbám. V historii lidstva by se našlo více zcela nových situací, na něž člověk musel reagovat; buď pochopením jejich podstaty, přizpůsobením se novým podmínkám, nebo vytvořením obranných mechanismů proti nebezpečím, která takové změny obvykle provázejí. Přesto nás tyto krize překvapují a pokládáme je za cosi unikátního, což je jen částečně pravda.

Podpořte Reportér sdílením článku