Nová definice národa jako cesta z krize?
26. června 2024
Reportér 07/2024 · Číslo 119Nová definice národa jako cesta z krize?
26. června 2024
Reportér 07/2024 · Číslo 119Nová definice národa jako cesta z krize?
Není to poprvé, kdy lidstvo čelí řadě různých krizí, jiná věc ale je, jak jsme v dnešní době schopni se s nimi vyrovnat. „Při pohledu na českou společnost těchto dnů mám občas nepříjemný pocit, jako bychom ztráceli přirozené instinkty, které umožňují vzdorovat krizím a přežít je bez větších ztrát,“ píše publicista a vysokoškolský pedagog na odpočinku Milan Šmíd a odpovídá tím v eseji na tradiční otázku magazínu Reportér, co považuje za zásadní problém dneška. K možnostem, že by se to zlepšilo, je skeptický, ale navrhuje jedno možné řešení: „Co takhle se znovu zamyslet nad pojmem národ, zbavit ho prachu ideologických výkladů a odstranit jeho zneužívání nacionalistickými demagogy?“
Lidé různých názorů z pravé, levé i střední části politického spektra, s nimiž ne každý nutně souhlasí – takoví jsou autoři seriálu esejí odpovídajících na otázku: Co je zásadní problém dneška?
Když jsem položil otázku „Co je zásadní problém dneška?“ umělé inteligenci, její generativní, předem natrénovaný nástroj pro vzájemnou konverzaci ChatGPT mi odpověděl: Klimatická změna. Chápu sice, že klimatické změny ovlivňují a budou ovlivňovat náš život, že jsou problémem, se kterým se lidstvo a budoucí generace musí poprat a hledat nějaká řešení. Přesto se odmítám připojit k zástupu klimatických katastrofistů, jejichž pozornost se zaměřuje jen jedním směrem.
Neboť vedle zásadního „klimatického“ problému dnes čelíme řadě jiných krizí, jež přinášejí problémy nejen člověku obecně a globálně, ale také nám, konkrétním lidem žijícím v daném civilizačním okruhu, jakož i v užší komunitě české společnosti. Je přirozené, že názory, který z problémů je ten hlavní a zásadní, mohou být různé; budou se vždy odvíjet od postavení a životní situace a zkušeností subjektu, jenž tyto problémy bude posuzovat.
Jsem příslušníkem věkové skupiny, která si své už odžila, smířena se životem i s dějinnými kotrmelci, jež byla nucena prožít, a taky člověkem, který naštěstí není frustrován existenčními starostmi spojenými se stářím. A jako takový jedinec jsem se pokusil z mnoha problémů, které nás obklopují a o nichž se zmiňovaly předchozí eseje v tomto seriálu magazínu Reportér, vybrat takový, který mě trápí a o němž si myslím, že bez něj by se nám žilo lépe.
Problémy spojené s krizemi počátku 21. století – za všechny jmenujme už zmíněnou klimatickou změnu, epidemii covidu, hrozbu vyčerpání přírodních zdrojů a migračních vln nebo politickou nestabilitu provázenou válečnými konflikty – mají vzhledem k pokračující globalizaci a k příchodu nových technologií podobu, kterou jsme do té doby nepoznali.
Na jedné straně to není poprvé, kdy člověk musí čelit proměnám a neznámým hrozbám. V historii lidstva by se našlo více zcela nových situací, na něž člověk musel reagovat; buď pochopením jejich podstaty, přizpůsobením se novým podmínkám, nebo vytvořením obranných mechanismů proti nebezpečím, která takové změny obvykle provázejí. Přesto nás tyto krize překvapují a pokládáme je za cosi unikátního, což je jen částečně pravda.
Podpořte Reportér sdílením článku
Publicista