Hrdinka ze známky: Masaryk ji držel v náručí, kvůli komunistům z Československa emigrovala

Píše se 17. červen 1928, malé Evě jsou tři roky. Na Vysočinu do Žďáru (dnes Žďár nad Sázavou) přijíždí prezident Masaryk. „Babička mi ušila slavnostní kroj, s maminkou mě do něj navlíkly a šly jsme na náměstí,“ vzpomíná Eva Haňková, rozená Neugebauerová.

Rodinná delegace čekala pod tribunou na proslov TGM. „Byl tam i pan řídící s žáky, mluvil s maminkou a napadlo je, abych šla na pódium a předala starému pánovi kytičku,“ zní na nahrávce pro Paměť národa. Pro tříleté dítě to nebyl snadný úkol. „Maminka se později mnohokrát zmiňovala, jak na mě byla pyšná.“

Na pódiu si Evy někdo všiml, zvedl ji a podal prezidentovi. „Masaryk mě vzal do náručí a ptal se, jak se jmenuji a kde mám maminku. Snažila jsem se ji v tom davu najít a ukázat mu ji, ale nepodařilo se mi to.“ V ten okamžik stiskl fotograf spoušť.

O deset let později v březnu 1938, k nedožitým Masarykovým osmaosmdesátinám (zemřel o půl roku dříve), vyšla poštovní známka, jejíž autor Bohumil Heinz použil jako předlohu právě snímek ze Žďáru. „Strhla se lavina, do školy chodily hromady dopisů s žádostí o můj podpis, nebo dokonce o rozhovor, jeden jsem skutečně poskytla.“

Maminka a Rusové

Hrdinka z poštovní známky se narodila v květnu 1925 v Praze. Její otec byl důstojníkem Československé armády, krátce po narození dcery aktivní vojenskou činnost ukončil. Rodina koupila parní pilu ve Žďáru a odstěhovala se tam.