Třetí rok s Vaškem. Sonda do života kluka, který má naloženo víc než jiní 

Textová zpráva z konce července: „Včera umřel děda.“ 

Vašek se před pár dny vrátil z tábora v jižních Čechách. Těšil se domů – právě i na dědu, který byl už dlouho nemocný. Pár dní spolu stihli. Vašek žije s prarodiči už odmala. 

Další těžké chvíle přicházejí o měsíc později. Vaškova babička, třiasedmdesátiletá Jana, nabourá na okresní silnici do traktoru. Končí v nemocnici s polámanými žebry, kvůli ucpané cévě je šest dní v bezvědomí. „Dozvěděla jsem se to od kamarádky, která pracuje na obecním úřadě,“ říká Lucie Příkosická, Vaškova asistentka z komárovské základky. „Hned mě napadlo, co asi s Vaškem je. Má se o něj kdo postarat?“

Nakonec se ukáže, že zatímco babička leží v nemocnici, s Vaškem je jeho máma. I ona žije v Komárově, jen na druhé straně dvouapůltisícové středočeské obce. 

Mámě, říkejme jí Petra, je čtyřicet, má invalidní důchod. Péči o novorozeně před lety nezvládla. Možná i proto, že sama neměla jednoduchý začátek života, jako miminko byla v kojeneckém ústavu, kam ji odložili biologičtí rodiče a odkud si ji Jana s manželem vzali, když jí byl rok. 

Když pak Petra o mnoho let později přišla z porodnice s malým Vaškem, péči o chlapce brzy převzali prarodiče. Petra pak v domě žila ještě několik let: v horním patře a zcela bez zájmu o to, co se děje v přízemí. Malý Vašek moc dobře věděl, kdo Petra je, a dodnes nerozumí tomu, proč ho máma kdysi odmítla. 

Obavy

Příběh Vaška začal magazín Reportér sledovat v září 2021. Tehdy Vašek nastoupil na druhý stupeň, do šesté třídy v komárovské škole. První stupeň absolvoval v Berouně, v logopedické základce (bývalé zvláštní škole). Tam ale druhý stupeň nemají, a tak se babička Jana rozhodla dát vnuka do jeho spádové školy. 

Původním záměrem bylo sledovat inkluzi ve školním prostředí v reálném čase. Vašek přišel do komárovské školy s tím, že má poruchu autistického spektra, Aspergerův syndrom. V ředitelně i sborovně panovaly obavy, jak to zvládne.