Brad Pitt? A to je ten blonďatý? Jak se vybírají neherci do oscarového filmu

Když jste byl mladý, snil jste o studiu na prestižní filmové akademii. Ale nevzali vás, skončil jste těsně pod čarou. Jak jste se tehdy s neúspěchem vyrovnával?

Mí rodiče říkali, že bych měl možná zkusit něco jiného, ale já jsem byl přesvědčený, že se k filmařině prostě nějak musím dostat! Začínal jsem jako řidič amerického producenta a postupně jsem se rozkoukával, jak to u filmu funguje. Získával jsem kontakty a zkušenosti, až mi nabídli práci asistenta režiséra. A pak jsem se shodou šťastných náhod dostal k profesi castingového režiséra.

Co taková práce obnáší?

Začal jsem se víc zaměřovat na to, jak komunikovat s herci. Potřebujete vnímat nejen to, jak hrají, ale také vás musí zajímat, jak o postavě uvažují. Profese castingového režiséra je relativně nová. Když jsem v 90. letech začínal, byli v celé Francii dva castingoví režiséři. Dnes už jsou jich desítky. Do té doby výběr herců řešil právě asistent režie. Myslím, že je dobře, že přibývají specialisté, kteří se na tuto práci zaměřují, protože potřebujete velmi specifické kontakty a zkušenosti. Vaším úkolem je vytvořit dokonalý fiktivní svět, kde bude mezi herci fungovat ta správná chemie.

Jak se vlastně buduje taková herecká databáze?

Jednu mám v počítači a druhou v hlavě. Vyhledávám herecké talenty po celém světě, organizuji takzvané master classes, kde učím, jak se mají herci chovat při castingu. A kromě toho pozoruji lidi kolem sebe. Jen mi občas nedochází, že na někoho zírám a říkám si: „Ten by se mi hodil do filmu!“ To už je trochu nemoc z povolání, že neustále přemýšlím nad tím, kdo má jakou fyziognomii, jaká používá gesta, jak vyjadřuje emoce.

Štěstí v Maroku

Hodně zajímavý byl casting pro oscarový film Babel, který probíhal paralelně po celém světě. Hlavní role ve filmu ztvárnily dvě hollywoodské hvězdy, Brad Pitt a Cate Blanchett. Ale povězte, jak se vám podařilo sehnat ty správné neherce?

Nejdřív mexický režisér Alejandro Iñárritu přiletěl do Paříže, protože si chtěl vybrat castingového režiséra. Takže to byl v podstatě casting na casting. Seděli jsme všichni v jedné místnosti a postupně předkládali návrhy, kde a jak budeme shánět herce. Já jsem režisérovi rovnou řekl, že pokud chce děti a dospělé, kteří budou hrát ve filmu vesničany a kteří mají mluvit perfektně arabsky, nemá smysl hledat ve Francii, ale v Maroku. Režisér mi odpověděl, že nechce slyšet, že něco nejde. Ať radši navrhnu nějaké řešení! Všichni ostatní castingoví režiséři mu řekli to samé. Za pár dnů se Iñárritu ozval. Vybral si mě, jeho produkční mi řekl, že mám dva týdny na to, abych vybral venkovského chlapce pro důležitou scénu.