Podezření na tajnou aktivitu GRU v Evropě. „Ruské špiony“ zachytily kamery v autě u Čáslavi

Rusko zřejmě zintenzivnilo pokusy destabilizovat evropské spojence Ukrajiny. Za sérií žhářských útoků na důležité objekty v několika evropských zemích včetně Česka stojí podle spojeneckých zpravodajských služeb naprosto prokazatelně ruské tajné služby. Podle těchto zpráv jde o řízené operace Ruska, jak narušit život Čechů, Poláků nebo Litevců, ale i dalších států, které se výrazně angažují v pomoci Ukrajině.

Ruské tajné služby tím chtějí narušit nejen konkrétní dopravní spojení či vyvolat kolaps veřejně poskytovaných služeb. Jejich cílem je vyvolat v lidech strach a obavy, což může vést k veřejnému tlaku na zastavení vojenských dodávek na Ukrajinu.

Noví důstojníci

Česko už dopadlo jednoho takového aktéra pokusu o žhářský útok. V Polsku policie nedávno zatkla tři lidi, kteří jsou podezřelí z úmyslného zakládání požárů na jejich území. Všichni tito zatčení jsou ale jen prodloužené ruce skutečných organizátorů. Ti zatím dopadeni nebyli.

Avšak právě z Polska vede stopa i k mnohem závažnější informaci. Vše nasvědčuje tomu, že v Evropě v posledních týdnech operuje hned několik osob na špinavou práci. Jejich styl a metody práce se shodují s již známými případy aktivit ruské vojenské rozvědky GRU.

Namísto obávaných agentů z jednotky 29 155 Anatolije Čepigy a Alexandra Miškina, kteří stáli i za výbuchy muničního skladu ve Vrběticích či za otravou ruského přeběhlíka Sergeje Skripala v britském Salisbury, vyslalo Rusko do Evropy zřejmě jiné nové důstojníky GRU. A podle jedné verze, která se nyní prověřuje, se tito lidé nebo lidé jimi získaní ke spolupráci pohybovali také v České republice.

Ukrajinské dokumenty

Bezpečnostní složky zjistily, že jeden z nich se pohybuje po Evropě s dokumenty na jméno ukrajinského občana z Chersonu. Doklad, kterým se tento muž prokazuje v půjčovnách aut, zní na jméno Sergij Galij (Serhii Chalyi). Buď jde o falešný průkaz, nebo o doklad, který byl někomu zcizen.

Galij a jeho parťák – s největší pravděpodobností důstojníci ruské GRU nebo její spolupracovníci – operovali na přelomu dubna a května 2024 v Polsku. Zde se jim podařilo získat ke spolupráci několik lidí, kteří pak prováděli žhářské útoky na civilní objekty.

Polské tajné služby pak vystopovaly, jakým vozem „důstojníci GRU“ jezdili v Polsku, a požádaly okolní státy o spolupráci. Případ začal v Česku zpracovávat odbor cíleného pátrání policejního prezídia, který je pro tyto účely zřízen. Odboru se říká „lovci lebek“, protože tito policisté hledají zločince, kteří se vyhýbají trestu nebo kteří jsou jednoduše jako podezřelí z vážných zločinů na útěku.

„Lovci lebek“ dostali upozornění od polských kolegů 17. května 2024. A kromě hlášení z letišť či hraničních přechodů prozkoumávali i záznamy všech bezpečnostních a dopravních kamer, které lze pro takové případy vytěžit. Během pár hodin pak ze systému záznamů veřejných kamer „lovci lebek“ zjistili, že hlavní podezřelý – tedy „Sergij Galij“ – se pohyboval i v Česku. Naposledy zachytily kamery jeho auto na silnici u Čáslavi. Bylo to odpoledne 16. května 2024.

Hledají je v Polsku

Z dopravních kamer šlo identifikovat, že hlavní podezřelý jel v černém voze Range Rover s poznávací značkou státu Litva. Na voze byla v tu chvíli SPZ s označením: NBJ 050. Vůz si zřejmě půjčili v Litvě, kde ruští špioni svou misi po Evropě zahájili.

Snímek z kamery zachytil auto zepředu, takže je vidět oběma mužům zčásti a v nekvalitní podobě i do tváře. Řidič měl na sobě černé triko s krátkým rukávem a v tu chvíli, kdy ho zachytila kamera, držel v pravé ruce mobil a na moment se do něj díval. Řidič má vousy od ucha k uchu a na bradě. Nemá ale knír. Jeho rysy, vlasy a styl vousů působí dojmem, jako by šlo o Dagestánce nebo nějakého čečenského bojovníka. Může jít ale jen o vyvolání takového dojmu.

Spolujezdec, jehož jinou fotografii mají policejní a tajné služby z hraničních přechodů, má krátké tmavé vlasy, modré oči, husté černé obočí a rty vytvářejí vizuální dojem jakoby tenkých obrysů. Spodní ret není téměř vidět. Spolujezdec vypadá na rozdíl od řidiče, jako kdyby pocházel ze zemí střední a východní Evropy.

Českem nakonec jen projeli

Policejní odbor cíleného pátrání proto okamžitě rozeslal jejich podobu a zjištěné informace všem bezpečnostním složkám s tím, že jde o osoby, které jsou hledané polskou policií pro podezření z přípravy útoků v Polsku. Tajné služby, které případ analyzovaly, pak v interních pokynech uvedly, že „v této souvislosti existuje zvýšená hrozba možného útoku i na vojenská zařízení v Česku“.

Mluvčí Vojenského zpravodajství se k případu odmítl vyjádřit. „Děkujeme za zájem, nicméně za Vojenské zpravodajství nebudeme Váš dotaz nijak komentovat. Děkuji za pochopení,“ uvedl mluvčí Jan Pejšek.

Agenti nebo spolupracovníci ruské GRU naštěstí s největší pravděpodobností Českem jen projeli a žádnou akci proti Česku zde nevykonali. „Lovci lebek“ je zachytili naposledy jen u Čáslavi a pak už nikde jinde. Později se ukázalo, že zřejmě velmi rychle vyjeli z Česka do ciziny. Podle údajů získaných ze zahraničí odjeli podezřelí muži v autě do Rakouska a pak do Itálie, kde jejich stopa údajně skončila. Oba podezřelí muži projeli Českou republikou tak, že se vyhnuli Praze, kde je mnohem víc kamer. Minimalizovali tak riziko odchycení a možného zatčení.

Policie případ vyhodnotila jako „průjezd“ Českem. „Byl to útěk z místa činu,“ řekl zdroj z policejního prezídia. „Z asi pochopitelných důvodů tuto věc nebudu komentovat,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan.

Kde zaútočí?

Pro bezpečnostní složky je to složitá situace. Vědí, že existuje nebezpečí, ale nevědí, kdo, kdy a kde může zasáhnout.

Bezpečnostní složky se proto zaměřují na lidi, kteří působí podezřelým dojmem. Třeba že si fotí objekty, které nemají historickou hodnotu nebo nejsou obvyklé k turistickému pozorování.

Policisté a důstojníci tajných služeb sledují lidi, kteří se pohybují zejména v okolí objektů technické nebo kritické infrastruktury či u sídel státních institucí nebo kolem obchodních center. Zvýšená pozornost se týká i objektů, kde sídlí nevládní či soukromé společnosti, které se vyznačují silnou a veřejnou podporou Ukrajiny.

Zdánlivá závada

Tajné služby zároveň vydaly pokyn, aby se policie důkladně zaměřila i na „obyčejné“ a na první pohled nerizikové vylepování plakátů či na vytváření graffiti. V této oblasti jde hlavně o motivy proti ukrajinské komunitě či na podporu Ruské federace. I za aktéry takových aktivit mohou stát podle českých tajných služeb ruské zpravodajské služby.

Policie teď musí také se zvýšenou pozorností šetřit i škody způsobené požárem nebo výbuchem. Ne vždy totiž musí jít o nešťastnou náhodu. Podle toho, co se nyní děje i jinde v Evropě, může jít o další způsob hybridní války, kterou vede Rusko na území států, jež velmi výrazně podporují politicky či vojensky Ukrajinu.

Takové útoky – například požáry nebo výbuchy – mohou vypadat jako náhoda nebo technická závada, ale ve skutečnosti může jít o úmyslné jednání.

Nejen Jihoameričan

Bezpečnostním složkám se zatím podařilo dopadnout jen jednoho muže, který byl zřejmě naverbován na založení požáru v pražském depu městské hromadné dopravy.

Jde o šestadvacetiletého španělsky mluvícího Jihoameričana. Ten se pokusil ve čtvrtek 6. června 2024 podpálit autobusy na pražském Klíčově, kde sídlí část pražského dopravního podniku. Jde o důležitou tepnu pražské dopravní infrastruktury. Garáže Klíčov mají haly pro 180 autobusů, další mohou parkovat na odstavné ploše. Tam muž podle obvinění polil vozy hořlavinou, ale zapálit je nedokázal. Zasáhli totiž zaměstnanci dopravního podniku.

Jihoameričan pobýval v Česku jen pět dní. Policie ho neobvinila ze žhářství, ale přímo z teroristického útoku. Za něj mu hrozí až doživotní vězení.

Spící agenti

Země bývalého východního bloku jsou operacemi GRU o to víc zranitelnější, protože ruská rozvědka se může opřít o spolupracovníky, které má v těchto zemích ještě z dob, kdy tu volně působili jako „naši spojenci“.

„Všude, kde měla ruská armáda své vojenské základny před rozpadem Varšavské smlouvy, existuje mnohem větší riziko, že se GRU podaří naverbovat ke spolupráci ideově spřízněnou osobu. Navíc ruská vojenská rozvědka má po celé Evropě spící agenty, které právě v těchto přelomových okamžicích probouzí k životu. To se nepochybně bude týkat i České republiky,“ řekl jeden ze zpravodajců.

Spící agenti jsou lidé, které poslala tajná služba do cizího státu pod smyšlenou, ale vysoce sofistikovanou identitou, aby nikdo na první pohled nepojal podezření, že jde o agenta tajné služby. Takový člověk působí v cizí zemi třeba i více než deset let a živí se běžnou prací. Agent přitom vede dvojí život. Má za úkol připravit třeba v cizím státě tajný sklad zbraní nebo úkryt pro kolegy, kteří přijedou na vražednou misi.

Spící agenti byli využiti například v případě několika výbuchů v Bulharsku, kde tajná vojenská jednotka GRU 29 155 vyhodila do povětří sklady s municí, jež měla směřovat na Ukrajinu.