Lars Kepler je jako třetí člověk, ne mix nás dvou

Setkáváme se v Praze na veletrhu Svět knihy. Povězte, máte nějaké oblíbené české spisovatele?

Alexandra: Současnou českou literaturu bohužel skoro vůbec neznáme, protože se do švédštiny moc nepřekládá. Jinak já už od dospívání naprosto miluju Franze Kafku, četla jsem od něj všechno.

V Česku právě vychází vaše nejnovější kniha, která se jmenuje Zavřu oči v modlitbě. Čtenáři se v ní znovu setkají s mladou vyšetřovatelkou Julií Starkovou, která se dost liší od detektiva Joony Linny, jenž vás celosvětově proslavil. Proč ta změna žánru – od brutální severské krimi ke staré dobré britské detektivce, kde není ani kapka krve?

Alexandra: Už roky jsme uvažovali o tom, že se budeme věnovat tradiční detektivce na způsob Agathy Christie, kde čtenář skládá „puzzle“ spolu s vypravěčem. Ale neměli jsme „klíč“, abychom ji napsali relevantně pro tuto dobu – s poznatky moderní psychologie, realitou dnešních vztahů a podobně. Chtěli jsme ten příběh umístit do současnosti. A pak za námi „přišla“ postava Julie a my si řekli: To je přesně ono! A následovali jsme ji. Joonu Linnu ale tak docela neopouštíme – v nakladatelství Host se nyní připravuje desátý český překlad naší série.

Takže se „značky“ Lars Kepler nezbavujete a chystáte se psát současně pro dvě různé skupiny čtenářů?

Oba: Ano!

Alexandra: Uvědomujeme si, že ty krváky jsou opravdu hodně temné a nejen nám, ale i čtenářům jistě způsobují noční můry – proto může být tradiční detektivka s jednou mrtvolou, jedním vrahem, jedněmi kulisami a několika podezřelými příjemnou variantou.

Alexander: Určitě se kvůli takové knize nebudete v noci bát. A navíc si užijete vyšetřování zločinu spolu s detektivem, když dostanete veškerá potřebná vodítka přímo v příběhu.

A věříte, že je v rámci tohoto žánru stále možné přijít s něčím, co tu ještě nebylo? Stále vymýšlet nové zapeklité případy s neotřelou fabulí? To musí být opravdu těžká práce.

Alexander: Ano, to tedy je! Ale taky je to ohromná zábava a radost.

Alexandra: A naše představivost nás dosud nezklamala.

Odkud pořád berete inspiraci?

Alexander: S tím nemáme problém, máme spoustu nápadů a stále je spolu probíráme.

Alexandra: Je to asi způsob, kterým fungují naše mozky – neustále se zajímáme o lidi a jejich vztahy.

Alexander: Já bych to přirovnal k tomu, že se snažíme zachytit jednu sněhovou vločku uprostřed vánice. (smích)

Hon na Keplera

Před lety, když jste začínali se společnou tvorbou, jste se rovnou rozhodli tvořit pod pseudonymem. Připomenete, jak roku 2009 došlo k odhalení identity Larse Keplera?

Alexander: Upřímně řečeno, byl to takřka mediální hon, šla po nás vlastně všechna švédská média.

Alexandra: Bylo to kvůli londýnskému knižnímu veletrhu. Naše společná prvotina Hypnotizér tehdy ještě ve Švédsku nevyšla, ale v Londýně se stala knihou veletrhu. Švédská média tehdy začala šílet a rozhodla se zjistit, kdo se pod Keplerem skrývá.