Na školní obědy se dětem skládají sponzoři i drobní dárci, přispěla i Metallica

Letos se do projektu Obědy pro děti zapojilo přes dvanáct set základních škol a celkem šestnáct tisíc dětí. Kdo navrhuje, jaké dítě se zapojí?

Navrhují to učitelé, ředitelé škol či vedoucí jídelen. Vytipovávají děti, u nichž si všimli, že třeba nemohou s ostatními spolužáky jezdit na výlety, chybí jim školní pomůcky, rodiče platí obědy se zpožděním či se snaží domluvit na splátkovém kalendáři.

To jde, domluvit se ve škole na splátkovém kalendáři?

Z toho, co víme, tak některé školy to umožňují. Pro rodinu to každopádně vždycky znamená stres a nejistotu. V rámci našeho projektu platí, že přihlásit dítě může pouze škola, a to se souhlasem rodiny. My následně dítěti zaplatíme obědy na celý školní rok.

Můžete specifikovat, jaké rodiny se do projektu hlásí?

Dlouhodobě máme zkušenosti se samoživitelkami, které třeba nedostávají výživné nebo si žádají o nějakou sociální dávku, ale chvíli trvá, než ji dostanou. Jsou to také rodiny, kde se stal úraz, potýkají se s vážnou nemocí, rodiče jsou vdovy či vdovci nebo o děti pečují prarodiče. Stále častěji se ale setkáváme i se středněpříjmovými rodinami, které mají problémy zaplatit energie a bydlení a na školní obědy jim už finance nezbývají.

Jak na tuto nabídku pomoci rodiče reagují?

Často to bývá tak, že se za to, v jaké se ocitli situaci, stydí. Školy je proto někdy musí přemlouvat. Výjimečně se stává, že rodina přijde do školy s tím, že chce své dítě či děti do projektu přihlásit, ale škola ví, že na tom ekonomicky tak špatně nejsou anebo peníze vynakládají nehospodárně.

Prakticky to pak funguje jak?

Pokud škola dospěje k závěru, že by se do projektu chtěla přihlásit, musí se u nás zaregistrovat. Darovací smlouva se podepisuje mezi námi a školou se souhlasem zřizovatele školy. Peníze na obědy jdou od nás přímo do školní jídelny. Naší podmínkou je, aby dítě na obědy pravidelně chodilo a aby ho rodiče odhlašovali, když je nemocné. Finanční prostředky, které děti nevyužijí třeba kvůli nemoci, se vrací s vyúčtováním daru zpět na náš transparentní účet.

Nestává se vám, že by se škola nechtěla přihlásit, protože si řekne, že kvůli jednomu či dvěma dětem to nemá cenu?

Snažíme se, aby to pro vedení školy byla co nejmenší administrativní zátěž – máme připravené všechny smlouvy, vše se řeší přes online formuláře.

Jedna reportáž

Víte, jak to v Česku fungovalo předtím, než jste tento projekt spustili?

Byly a dodnes jsou školy, kde se třeba rodiče dětí ze třídy rozhodnou skládat na obědy pro jednoho spolužáka, který na ně němá. Nebo se peníze berou z třídního či školního fondu. V době, kdy náš projekt startoval, ale neexistovala žádná celorepubliková plošná pomoc. Na fakt, že v České republice jsou děti, které nemohou chodit do školní jídelny, protože na to jejich rodiče nemají peníze, upozornila v roce 2013 reportáž v pořadu 168 hodin v České televizi, kterou tehdy zahlédla zakladatelka organizace Ivana Tykač. Projekt vznikl během několika týdnů a už v říjnu 2013 obědvaly s naší pomocí a s pomocí dárců první děti.