Vždycky tu bude někdo, kdo odveze staré pneumatiky radši do lesa než do sběru

Jarní část úklidů je za vámi. Jak je hodnotíte?

Letos uklízíme už desátým rokem a co do počtu úklidů se teď na jaře jednalo zhruba o 3 800 akcí, což je srovnatelné s loňskem. Co se ale posunulo, byl počet účastníků. Poslední dva roky totiž bylo škaredé počasí, takže letos bylo dobrovolníků rozhodně víc. Vždy se snažíme jarní termín naplánovat tak, aby byl konec zimy, začátek jara, aby nebyl sníh a stromy ještě nebyly olistěné, tráva nízká, aby se dobře sbíralo. Obecně, tak tři čtvrtiny akcí probíhají na jaře, čtvrtina na podzim. Přibývá také škol, které uklízejí, letos se jich zapojilo asi tisíc.

Vedle nárůstu dobrovolníků, sledujete i další trendy?

Ubývá odpadu, a to docela výrazně. Vidím za tím dvě příčiny. Jednak po covidu asi lidé nechodí tolik ven. Když bylo všechno zavřené, toulali se po lesích a přírodě a dělali tam nepořádek. Druhý důvod je, doufám, ten, že už snad naše úsilí a osvěta konečně nesou plody.

Že ubývá odpadu, víte jak?

Podařilo se uklidit velké černé skládky, například v zahrádkářské kolonii v Brně, kam zahrádkáři desítky let vozili bio i jiný odpad. Jednalo se asi o deset tun odpadu. Když už se taková skládka odstraní a dá se tam cedulka, kdo místo uklidil, je lidem hloupé ji znovu zakládat. Poslední roky se spíš řeší „littering“ (odhazování odpadků – pozn. red.) podél cyklostezek nebo turistických tras. Samozřejmě jsou místa, kde jsou stále desítky pneumatik, nebo se pořád stává, že nějaká firma vyveze náklaďák kachlíčků z rekonstrukce do lesa nebo k potoku. Ale už toho není tolik.

Nebezpečných skládek také ubývá? Z médií to tak nevypadá.

Nebezpečné skládky neřešíme, ty jsou záležitostí pro Českou inspekci životního prostředí a policii. Prakticky vždy jsou z firemní sféry. Nějaký pseudopodnikatel chce ušetřit za legální likvidaci a složí odpad třeba na brownfield. To ani nemůžeme řešit a je na soudnosti organizátora úklidu, aby se těmto skládkám vyhnul. Na webu máme pokyny, co dělat třeba s jehlami nebo tlakovými nádobami, snažíme se organizátory edukovat. Asi každý pozná azbest nebo nějakou podezřelou tekutinu. Takové případy se musí samozřejmě nahlásit.

Brčka na plážích

Jaké artikly v přírodě nacházíte opravdu často?

Vnímáme obrovský nárůst kapesníčků a především vlhčených ubrousků, které se nerozloží. To dřív nebývalo. Úplně to nechápu. Když už člověk musí vykonat potřebu, tak se dá zahrabat, přikrýt kamenem, vyřešit to rozumně. Ale pro řadu lidí to pořád běžné není.

Proč myslíte, že to tak je?

Vždy bude určité procento lidí, kterým je to úplně jedno. Některým ale možná chybí informace, neuvědomují si, že vlhčený ubrousek se v přírodě nerozloží. Zhruba před rokem vstoupil v platnost nový zákon, který má tyhle jednorázové plasty omezovat. Nicméně jediný, kdo s tím něco dělá, jsou zatím výrobci z tabákového průmyslu, kteří udělali kolektivní systém Nevajgluj. Od letoška je v jeho rámci financován úklid nedopalků. Přitom zákon se vztahuje třeba i na výrobce ubrousků a balonků. Budeme doufat, že i oni osvětu udělají.