Logo

Editorial. Naváže na Pastrňáka a spol. Součkova fotbalová parta?

Post Image

Editorial. Naváže na Pastrňáka a spol. Součkova fotbalová parta?

Play icon
3 minuty

Kresba: Miroslav Kemel

Když v roce 1996 vyhrála česká reprezentace mistrovství světa v hokeji, následovalo jen o měsíc později fotbalové mistrovství Evropy, kde jsme skončili druzí. „Přál bych letošní fotbalové reprezentaci, aby se jí podařilo něco podobného,“ píše šéfredaktor v editorialu červnového Reportéra.

Jsem tak starej, že si pamatuju, když bývala medaile z hokeje každý rok a nad bronzem jsme se ofrňovali. Moji domácí puberťáci mi tyhle bohatýrské řeči u televize moc nevěřili, přesvědčila je až Wikipedie. Našli si tam, že v šesti ročnících mistrovství světa mezi roky 1996 a 2001 Česko čtyřikrát vyhrálo a dvakrát bylo třetí. A mezitím přišlo ještě zlato na olympijském turnaji v Naganu. 

Když v téhle sérii vyhrála česká reprezentace mistrovství světa poprvé, následovalo jen o měsíc později fotbalové mistrovství Evropy. Češi tam, stejně jako to bude letos, určitě nejeli v roli kdovíjakých favoritů. Nakonec postoupili až do finále a tehdejší stříbrné medaile jsou dodnes největším fotbalovým úspěchem od rozdělení federace. Mezi fanoušky a fanynkami v létě 1996 zavládlo podobné nadšení, jaké jsme zažívali před pár dny díky hokeji.

Přál bych letošní fotbalové reprezentaci, aby se jí podařilo něco podobného. Už jen proto, jakého má kapitána. Pokud si přečtete rozhovor, který s Tomášem Součkem (a trošku i s jeho ženou) pořídil v Londýně kolega Tomáš Poláček, musíte si ho alespoň trochu oblíbit, i když vám jinak fotbal vůbec nic neříká. Já mám nejraději tu pasáž, kde popisuje, jak někteří spoluhráči ze Slavie jezdili na tréninky ve ferrari a on tramvají. Ale byl spokojený, protože si vydělal na přesun z internátu do garsonky. Až se potká v prvním zápase mistrovství na trávníku s Cristianem Ronaldem, určitě si na tu garsonku vzpomenu. I na to, že na rozdíl od portugalské superstar odmítl jít kopat za fantastické peníze do Saúdské Arábie. 

S postupujícím věkem si nějak čím dál víc cením lidí, kteří to mají v životě rozumně srovnané a úspěch neměří jen částkou na kontu. Týmu, který vede právě takový kapitán, budu fandit o to raději.

Přečtěte si také

Milé čtenářky, milí čtenáři,

dost starých na to, abychom si dobře pamatovali devadesátá léta, je nás v redakci víc. Například kolega Jaroslav Kmenta, se kterým jsme natočili seriál o přelomových kauzách té doby. K vidění bude během června na internetové televizi DVTV a první textovou ochutnávku najdete už v tomto čísle. Ostatně i tam hraje důležitou roli bankovní konto, jen poněkud utajené. Budu rád, když nám dáte vědět, jestli vás tyhle zákulisní příběhy bavily. 

Přečtěte si také

Přeji vám krásné červnové dny, hezké zážitky nejen se sportem a příjemné čtení.

P.  S.: Příští číslo vychází ještě před prázdninami, ve čtvrtek 27. června.

Podpořte Reportér sdílením článku