S proměnou ekonomiky je třeba začít, jinak nám Evropa uteče

V roce 2026 bude muset zhruba 1 500 firem reportovat poprvé nefinanční data, jako je uhlíková stopa, spotřeba energií, vody či sociální podmínky zaměstnanců, zkráceně ESG. Jak jsou daleko?

Minulý rok firmy ještě váhaly. Ty, kterých se povinnost reportovat dotkne, si to už ale začínají plně uvědomovat a připravují se. V prvním roce 2025 jich bude jen kolem dvaceti, ale hned o rok později se povinnost významně rozšíří. Není to přitom jednoduché, znamená to pro ně velkou datovou zátěž. Většinu dat firmy nyní buď vůbec nemají, anebo je mají, ale ne ve standardizované podobě. V nejhorší situaci ale budou menší firmy, na které povinnost reportingu dopadne skrze dodavatelské řetězce, ve kterých jsou zapojené.

Zvládnou to? Povinnost reportovat v roce 2026 znamená mít data za rok 2025 a už vědět, jak na to. Není už dnes pozdě?

Myslím, že je dobré, že firmy začaly, a předpokládám, že většina z nich zvládne odreportovat základní povinnosti. Ale hlavně bych jim rád doporučil, aby si vyhodnotily, zda se jim také nenabízí nová příležitost a jaké kroky musí případně podniknout pro to, aby tuto příležitost rozvinuly. Udržitelnost a ESG by se pro ně mohly stát součástí obchodní strategie, nebýt něčím navíc jako nutný přívažek.

Setkáváte se s tím, že firmy berou ESG a reporting jenom jako nutné zlo či další úřední povinnost, která se na nás valí z Evropské unie?

Určitě, ale jsou na to rozdílné názory. Jsou firmy, které to vnímají jako něco, co se na nás valí, a jsou firmy, pro něž, když začnou, to může být konkurenční výhoda. Podle mě je zásadní oprostit se od toho, že tu máme regulaci a že nám ji někdo přinesl a že jsme na ni naštvaní. Pojďme se dívat na to, jak v Česku můžou vznikat nadnárodní firmy, inovace, technologie, jak můžeme využít toho, že jsme dobří ve strojírenství anebo v hi-tech. Pojďme se od strašáku regulace posunout ke konkrétním krokům. Zatím jsme víc času strávili tím, že jsme diskutovali o problémech. Je potřeba s transformací ekonomiky začít, jinak nám Evropa a svět utečou.

Může a měl by nějak pomoci i stát? 

Sektory jako chemický průmysl, ocelářství a další potřebují zásadní technologické změny, aby mohly projít zelenou transformací. Ty změny jsou buď nedostupné, anebo jsou dostupné, ale nejsou nyní ekonomicky odpovídající. Tam by měl sehrávat roli stát. Možná stát v kombinaci s finančním sektorem. Ta investice je obrovská, a pokud mají společnosti stihnout dekarbonizovat ve stanovených termínech, budou potřebovat na začátku pomoc, protože technologie jsou drahé. Pomoc neznamená jen finance, ale i stanovení jasných cílů například v energetice, protože společnosti potřebují pro dlouhodobé investice stabilní prostředí.

Zmiňoval jste, jak je složitá problematika ESG a reporting, firmy řeší sběr dat. Velké nadnárodní společnosti si většinou najmou poradce, co mají dělat ty menší? 

Buď jsou šikovné a zvládnou to samy, nebo hledají nějakého parťáka, který s tím pomůže, a vidíme i v západní Evropě, že parťák často bývá banka. Banky vytvářejí nástroje, které středním a malým podnikům pomohou v oblasti ESG, dekarbonizace, obnovitelných zdrojů. My jsme ve spolupráci s dalšími subjekty vyvinuli kalkulačky uhlíkové stopy, elektromobility a fotovoltaiky a nabízíme je k využití, a to nejen svým stávajícím klientům. V průběhu třetího čtvrtletí přijdeme ještě s kompasem udržitelnosti.

To bude konkrétně co?

Softwarový nástroj pro firmy, které jsou na úplném začátku. Máme dnes řešení pro firmy, které už mají nějaký přehled o ESG, dodavatelé, banky či regulace je tlačí k nějaké akci. Ale většina malých a středních firem vůbec netuší, co a jak se jich týká. Kompas bude nástroj buď pro našeho obchodníka, anebo pro firmu, aby si základy ESG mohla bez problémů vyhodnotit sama.

Mají firmy zájem o počítání uhlíkové stopy nebo toho, zda je pro ně výhodné pořídit si elektroauto či fotovoltaiku?

Vidíme velký zájem zejména v oblasti elektromobility. Firmy využívají naši kalkulačku, která porovnává celkové náklady na provoz klasického auta a elektromobilu, a to jak s dotací, tak bez ní. Následně pak některé rovnou využívají možnost financovat nákup elektromobilu prostřednictvím Leasingu České spořitelny. Pokud jde o zjišťování uhlíkové stopy, to je téma, které nabíhá postupně. Ale od loňského léta, kdy jsme s tím začali, máme téměř čtyřicet tisíc vstupů do všech našich aplikací souvisejících s ekologickou transformací. 

Proč vlastně banka radí firmám s ESG?

Nejde jenom o poradenství, primární cíl je podporovat a financovat zelenou tranzici, protože očekáváme, že v průběhu následujících dvou let bude každá čtvrtá koruna v našem portfoliu poskytnuta na zelené financování. V celém Česku se má podle odhadů do roku 2030 investovat do transformace 1 200 miliard korun, a to jak ze soukromých, tak z veřejných zdrojů. Jsme připraveni se na tom podílet a chceme financovat projekty a změny ve firmách.