Sklo, nebo plast? Jaký obal je pro drogerii a kosmetiku nejvhodnější
2. června 2024
Reportér 06/2024 · Číslo 1182. června 2024
Reportér 06/2024 · Číslo 118Jako slepé cesty už se ukázaly některé snahy o zavádění ekologičtějších obalů u drogistického a kosmetického zboží. Třeba sklo nakonec nemusí být ekologičtější, zákazníci také většinou nemají zájem stáčet si výrobky do vlastních nádob. Plastové obaly se naopak zcela nezavrhují, mají být ovšem menší, tenčí a z již použitého materiálu. A prosazuje se prodej v obalu na více použití.
Myslíte, že plastové obaly jsou za všech okolností z ekologického hlediska špatné a naopak třeba sklo jako obal je vždy lepší? Ukazuje se, že je to složitější, a výrobci i prodejci postupují v této oblasti částečně metodou pokus–omyl. Příkladem můžou být kosmetické výrobky nebo zboží, které kupujeme v drogerii, třeba čisticí prostředky.
Snaha o použití ekologičtějších obalů souvisí s požadavky spotřebitelů i s tlakem vlád a bank, aby výrobci a prodejci omezovali uhlíkovou stopu, emise CO2 spojené jak s jejich výrobky, tak obaly.
Prvotní reakcí většiny firem se proto staly plány na menší použití plastů. Ty na jednu stranu přírodě skutečně škodí, vyrábějí se z ropy, při jejich produkci vzniká významná uhlíková stopa; problémem jsou pak také mikroplasty, které se z nich uvolňují a jejichž dopady i na zdraví lidí nejsou ještě do detailu prozkoumané. Během posledních let se tudíž objevila řada výrobků v takzvaných zelených obalech, například skleněných. Některé tyto cesty se ale dnes z hlediska životního prostředí začínají považovat za komplikované, nebo dokonce slepé.
„Kdybychom měli všechno ve skle, je to daleko složitější logistika, sklo je náročné energeticky jak na výrobu, tak na recyklaci,“ říká Michaela Franeková, zastávající vysokou pozici v regionálním vedení Unileveru, což je globální firma zabývající se mimo jiné výrobky pro domácnost i péči o tělo. Třeba sklo – pokud se nepoužije znovu, a tedy nejde o vratné skleničky nebo lahvičky – vychází zdaleka nejhůře ze všech analýz propočítávajících dopad obalu či výrobku na životní prostředí od počátku do konce jeho života. Při výrobě i recyklaci skla, jak už bylo naznačeno, se spotřebuje velké množství energie, což za sebou může zanechat značnou uhlíkovou stopu.
Mnohé firmy proto plastové obaly nezavrhují, jdou však cestou snižování hmotnosti a nahrazování nově vyrobeného, „panenského“ plastu alespoň zčásti recyklátem. „Již druhým rokem po sobě je podíl recyklovaného materiálu použitého v obalech produktů našich dm značek vyšší než čtyřicet procent, toto číslo přitom zahrnuje i obaly potravinářských produktů,“ přibližuje mluvčí dm drogerií Jiří Peroutka. V případě PET materiálu je podíl recyklátu, tedy materiálu získaného z již použitých obalů, dokonce devadesátiprocentní.
Podpořte Reportér sdílením článku
Má svůj web Ekonews věnovaný tématům udržitelnosti, ať už v byznyse nebo v praxi každého z nás.