Čeští středoškoláci přišli s nápadem, jak laserem uklízet vesmírný odpad

Simon Klinga, Anna Krebsová, Richard Nikel, Boris Brovkin a Viktor Adámek – to je český tým složený ze studentů napříč republikou, který obstál v konkurenci víc než dvou tisíc týmů. Vypovídá takový úspěch něco o českém školství?

Ukazuje, že talenty, které tady máme, jsou často rozprostřené úplně po celé republice. Že se nekoncentrují jen ve velkých městech nebo na vyhlášených gymnáziích. Takoví žáci jsou napříč regiony – a je třeba s nimi pracovat. Zároveň si ale nemyslím, že by ten úspěch naznačoval něco extra ohledně toho, jak s nadanými studenty v Česku zacházíme.

Dobrá. A co úroveň české vědy? O ní to něco vypovídá?

Nemyslím, že tenhle úspěch zrovna něco říká o české vědě, co si budeme povídat. Naše řešení s využitím laserových technologií ale ukazuje, že tady máme zázemí. Když jsme se s týmem zamýšleli v úplném počátku, jak ten problém řešit, chtěli jsme ukázat na kapacity v České republice. A především ty přes lasery. Šlo hlavně o Dolní Břežany a ELI Beamlines a HiLASE a potom kapacitory, které se vyrábí v Lanškrouně, což je naprostá světová špička. I to částečně stojí za naším úspěchem – že jsme zkoumali lokální kapacity, abychom byli dostatečně soběstační při finalizaci projektu.

Než se dostaneme k samé podstatě nápadu, povězte, jak teď studenti se svým triumfem naloží?

Jednak už si vyzkoušeli, jaké to je, být středem mediální pozornosti. Zvládli to bravurně. Ale hlavní přínos je, že získají nepředstavitelné množství zkušeností v projektovém řízení a vyjednávání s institucemi. Na projektu navíc stále pracujeme, vlastně jsme na úplném začátku. Porota nám posvětila, že naše myšlenka je dobrá a inovativní. Tvrdá práce teprve začne.

Na čem teď tedy pracujete?

Jsme v procesu přípravy velkého kroku, který už bude stát nějaké peníze a bude velmi důležitý. Připravujeme půdu pro opravdu první testy zařízení, to znamená laserové technologie, které by dokázaly ovlivnit satelit na oběžné dráze.

Kdy by testy mohly proběhnout?

Kdybychom to chtěli udělat jen jako takový PR krok – tedy že by to mohlo něco udělat na oběžné dráze –, může to být pravděpodobně už na konci roku. My ale nechceme dělat PR, naším cílem je reálné využití. A v takovém případě by testy na požadované úrovni mohly proběhnout třeba za rok a půl až dva. I to ale pořád bude jen částečný krok k tomu, aby náš projekt řešil globálnější problém.

Vypnout a zapnout

Pojďme tedy k samotnému nápadu. Studenti uspěli s myšlenkou, že družici by šlo opravit na dálku pomocí laseru. Vysvětlíte laicky, jak by to mělo fungovat?