Píšu i o počasí, ale jenom na půl stránky, říká kronikář z Chuchle

22. května 2024

foto: Luboš Kratochvíl

Příští rok to bude už třicet let, co Tomáš Hromádka vede kroniku Velké Chuchle. Ze studenta gymnázia s nadšením pro historii se mezitím stal učitel dějepisu a zeměpisu. A z tápajícího kronikáře zkušený metodik, který kolegům po celé republice pomáhá sdílet strasti i radosti písmáckého řemesla. „Kronikář musí mít podporu vedení obce,“ říká.

Proč v dnešní době, kdy jsme obklopeni až nepředstavitelným množstvím aktuálních informací, dělat zápisy do obecní kroniky?

Tak jednak zákon ukládá každé obci vést kroniku – ručně, nebo elektronicky s následným vytištěním a svázáním do knihy za každý rok. A podle mě by každý starosta měl usilovat o co nejkvalitnější kroniku. Je to vizitka jeho a zastupitelstva a jeden z mála dokumentů, co po nich zůstane. Protože většina ostatních materiálů vyprodukovaných úřadem se skartuje. Takže starosta by si měl pohlídat, aby kronika šla do archivu. Jinak se může stát, že místo o svou paměť přijde.

Kronikář tedy musí být s vedením obce zadobře?

Kronikář by měl zapisovat fakta. Starosta zase musí ve výsledku každoroční zápis podepsat a tím potvrdit, že jde o oficiální zápis do kroniky obce.

Stává se, že kronikář připraví zápis, se kterým starosta nebo zastupitelstvo nesouhlasí?

Docela často. Odhaduji, že tak ve dvaceti procentech případů se o zápisu v obcích hodně diskutuje. Vzpomínám si na případ jednoho malého města, kde se před osmi lety tématu ročního zápisu tamní zastupitelé věnovali dvě hodiny na svém jednání. Jsem moc vděčný všem starostům i zastupitelům u nás v Chuchli, se kterými jsem spolupracoval a spolupracuji, za jejich dlouholetou podporu. I u nás došlo k mnoha složitým situacím. Snažil jsem se při jejich zachycení být nad věcí a bez emocí popsat stanoviska jednotlivých stran. A jsem přesvědčený, že budoucí generace, až mé záznamy bude číst, je jistě ocení.

Takže když se v místě odehraje vnitropolitický spor, tak se do kroniky nemusí dostat?

Může se to stát a řešení jsou různá. Buď se kronikář s vedením na znění dohodne, nebo prostě skončí, protože si stojí za svým názorem. Pak ale také obce mohou mít třeba několik let problém sehnat jiného.

Máte odhad, v kolika obcích se kronika nevede?

Dovolím si tvrdit, že to je asi dvacet procent obcí. A je to hlavně proto, že kronikáře nemají. Ze zákona za to nejsou žádné sankce, takže obec sice porušuje zákon, ale nedostane pokutu. Jsou i případy, kdy se kronika v obcí nevede třeba 40 let.

Přečtěte si také

Nástěnka jako předchůdkyně Facebooku

Jak jste se dostal k vedení kroniky Velké Chuchle?

Jako dospívající skaut jsem se staral o nástěnku místního oddílu. Sloužila jako takový předchůdce Facebooku. A i když pak oddíl zanikl, klíče od nástěnky mi zůstaly. V té době jsem četl Foglarovky, hledal Stínadla a zajímal se o místní historii. A na nástěnku jsem začal dávat historické fotky a povídání k nim.

Takže jste na sebe upozornil… 

Kolem nástěnky chodili důchodci do samoobsluhy a vždycky se zastavili a o těch obrázcích se bavili. Všimli si toho také na radnici a nabídli mi, abych od roku 1995 psal kroniku. Bylo mi 17 a asi jsem tehdy patřil k nejmladším kronikářům v republice.

Podpořte Reportér sdílením článku