PODCAST: Dokonalá ostuda TOP 09, divoké vědecké peníze a kanál pro Havlíčka s Rajchlem

Je to ostuda, nic jiného se o výměně na postu ministra pro vědu říct nedá. „Navíc je to ostuda zcela zbytečná, protože k výměně Heleny Langšádlové se strana, respektive hlavně její předsedkyně, rozhodla dobrovolně, a je neuvěřitelné, že neměli připraveného řádného kandidáta.“

„Stejně tak je s podivem, že se kandidát, který ví, co má za sebou, nechá vychválit, jakou má za sebou skvělou vědeckou kariéru. Dopadlo to tak, jak asi muselo.“

Úřad a peníze

V řadě zemí mají samostatného ministra pro vědu, jinde je to spojené s dalšími resorty, například se školstvím nebo průmyslem.

„Řada oborů u nás věří, že když nebudou mít příslušného ministra, nevyštěká jim nikdo dost peněz. Jakmile tam ten ministr je, je i kolonka s příjmy a hezky se argumentuje, že minule to bylo tolik…“

„Pro politiky je zase atraktivní, že mohou rozhodovat o tom, jaké budou priority a na co se peníze dají a na co ne nebo méně.“

Pochybné projekty

Řada investic do vědeckých projektů má určitě velký smysl, některé ovšem končí blamáží. „Stává se, že se postaví barák, ale v něm potom nic není.“ To byl například případ investic do rozvoje hologramů, který popisoval Reportér už před řadou let.

Prázdný dům, respektive „pusty budynek“, zůstal i za projektem, u něhož byl pozdější kandidát na prezidenta a dnešní senátor Jiří Drahoš. Měl to být způsob, jak recyklovat PET lahve zpět na původní suroviny. Vznikla budova v polském Mezilesí, v jižním cípu Kladska, technologie se v ní však žádné neobjevily. „Jak říkají místní, ‚budynek jest pusty‘, tedy budova je prázdná.“ Nebylo to ale jasné vlastně od počátku? Možná ano. „Pokud tam měli vozit obrovské množství PET lahví, tak je špatně dostupné místo v kopcích od počátku nesmysl.“

Někdejší fotbalový bafuňář a nynější politik Jindřich Rajchl se kdysi například vyskytoval u vědeckého projektu na bezpečnější fotbalové branky.

„Naprosto nejostudnější je ovšem projekt, na kterém se v různých fázích podíleli jak Jindřich Rajchl, tak i Karel Havlíček. Šlo o prodej nefunkční léčby nevyléčitelně nemocným.“

„Pokaždé když se to připomene, zvedne mi to tlak. S takovou historií neměl být Havlíček nikdy ve vládě, měl by se tak nejvýše všem pozůstalým omluvit a do konce života chodit kanálem.“