Balt místo Jadranu. Dovolené se kvůli klimatu mění, těžit z toho může i Česko

Zcela nový trend v trávení dovolených přináší postupující změna klimatu. Země na jihu Evropy se v uplynulých sezonách potýkaly s vlnou drastických veder a požárů, největší škody pocítily řecké ostrovy, Itálie a Kanárské ostrovy. 

Evropská komise nechala vloni vypracovat studii, která analyzovala data z 269 evropských destinací za uplynulé dvě dekády. Vyplynulo z ní, že kontinentální poptávka po cestovním ruchu dále poroste, ale budou z ní profitovat zejména severní regiony – včetně zemí střední a východní Evropy.

Letní teploty nastupují extrémně brzy, turistická sezona se prodlužuje i směrem k podzimu. Lze předpokládat, že to ovlivní časový harmonogram tuzemských dovolených (nejpříjemnější počasí bude nabízet květen či září), v létě se zase může zvýšit zájem o Skandinávii nebo baltské pobřeží. 

Naopak opadat může zájem o pobyty ve velkých městech během nejteplejších měsíců, raději budeme směřovat do míst s příjemnějším podnebím (vyšší polohy, vodní plochy). To opět nahrává i cestovnímu ruchu v Česku.

Za pohodlím k moři

Zájem dovolenkářů od konce koronavirové epidemie roste, každá další sezona už potřetí v řadě představuje nový rekord. Například Čedok letos hlásí třicetiprocentní nárůst oproti loňsku. Patrný je návrat k first minute prodejům, přednost dostávají letecké zájezdy s all inclusive službami ve čtyř- až pětihvězdičkových hotelech.

Z databází cestovek rovněž vyplývá, že nejoblíbenějšími dějišti našich přímořských dovolených jsou řecké ostrovy Kréta a Rhodos, následuje jižní a západní pobřeží Turecka (turecká a egejská Riviéra), v Bulharsku jsou to Zlaté písky a Sluneční pobřeží. Skokanem roku je v tomto směru Albánie, stále oblíbenější je také Černá Hora.