Návrat chataření, koupání ve hvězdách i zóny bez dětí. Hity moderních cestovatelů

Krátce před vypuknutím covidové epidemie vyšla vaše kniha Antropologie turismu. Co se za těch téměř pět let – změnilo?

Podstatně vyhledávanější se stala zejména tuzemská rekreace. Koronavirus vrátil na scénu chataření a chalupaření, v tomhle ohledu jsme zpátky před rokem 1989. Odrazilo se to i na růstu cen venkovských nemovitostí. Ještě výraznější vlnou se ale stalo digitální nomádství, kdy mnozí nejenže nechodí do kanceláře, ale pracují s počítačem třeba u mořského pobřeží. Aktuální odhady společnosti ThinkRemote mluví až o třiceti pěti milionech pozemšťanů, kteří využívají toho, že jediné, co k obživě potřebují, je rychlé a spolehlivé připojení. 

Zní to idylicky, ale trávit čas u moře online poradami nebo účetnictvím taky může být pěkná otrava. 

Ano, klade to na člověka nějaké nároky, těžko si představovat, že budu pracovat a přitom sedět celý den na pláži. Ono to ani moc nejde – zkuste si pracovat, když vám na monitor pálí slunce a klávesnici zasypává písek…

Stojí za povšimnutí ještě nějaké další novinky?

Digitálnímu nomádství jde hodně naproti home swapping. Už dříve byl populární home exchange, kdy si s někým měníte dům za dům, byt za byt. Existují různé platformy, které to zastřešují a garantují určitou bezpečnost, za registrační poplatek vám pošlou heslo a můžete se začít domlouvat s ostatními zájemci o výměnu. Naproti tomu novější home swapping je zadarmo a nepodléhá žádné registraci ani regulaci. Ono vlastně už nějakou dobu stačí natočit či nafotit interiér svého příbytku a zavěsit to na sociální sítě, existuje třeba facebooková skupina YesNomads.

Když chci být hostitelem, předpokládá se, že ze svého obydlí zmizím?

Má to víc forem, můžete poskytnout třeba jedno patro nebo jeden pokoj a klidně tam zůstat. Častější je ale výměna, kterou hezky ukázal už starší hollywoodský film Prázdniny  s Cameron Diaz a Kate Winslet. Dáma z Kalifornie odletí do zapadlé vísky na britském venkově a druhá do nóbl pobřežní vily s bazénem. Tehdy se to ovšem předvádělo jako něco extraordinérního, dnes je to běžná věc, byť kulisy nebývají tak romantické a opulentní.

Odpočinout si i emočně

Dá se říct, že tohle všechno odšpuntoval covid?

Možná spíš akceleroval. Zároveň je třeba říct, kdo si digitální nomádství a home swapping může dovolit: až na výjimky jsou to singles. Nicméně je fakt, že třeba s menším dítětem to také jde. Mám osmiměsíční dceru, a kdyby měl partner flexibilnější zaměstnání, šli bychom do toho hned. S odrostlejšími potomky to už bude komplikovanější, zejména kvůli škole. 

Třeba se jednou součástí takových výměn stane i místo ve školní třídě – děti se prostě vystřídají.

To by vůbec nebylo špatné, kdyby se školáci mohli takhle otrkávat a rozšiřovat si obzory. Ostatně home swapping má víc podobných benefitů, považuji ho za mnohem udržitelnější koncept než masový turismus. Kupujete si místní potraviny, utrácíte přímo u živnostníků, není to cestovní kancelář napojená na hotelový řetězec. Neúčastním se různých inscenovaných show, nehrnu se v tlupě turistů do vzácných a křehkých míst. Můžu víc podpořit lokální komunitu.