Každý ať si volí, koho chce. Buďme šťastní, že tu možnost máme, říká Igor Timko z No Name 

Například k výsledkům prezidentských voleb se v rozhovoru vyjadřuje bez větších emocí. „Vzpomínám, jak mi roku 1989 rodiče vysvětlovali, že se systém musí změnit, protože lidem čtyřicet let chyběla možnost volby. Proto mi dnes připadá hloupé a sebedestruktivní, když si vzájemně vyčítáme, že jeden volil červeného a druhý modrého. Že se kvůli tomu dokonce hádáme. Proč, proboha? To už na ten minulý režim zapomínáme? Je přece úžasné, že může každý volit podle svého.“

Igor Timko příliš nechápe lidi, kteří z prohry svého kandidáta dělají tragédii. „Mám pocit, že někdy staví vlastní představy o ideálním světě nad princip, který by měl být přeci jen mnohem vyšší – totiž nad demokracii. Mě opravdu těší, že volby proběhly demokraticky. A stejně tak mě těší, že mám třeba výbornou kamarádku, která volila jinak než já, ale zasmáli jsme se tomu, protože politická preference přece nemůže ohrozit náš vztah.“

Ve vzrušených obdobích, jaké je na Slovensku například právě v posledních týdnech, je Igor dvojnásob rád, že nemá žádné osobní sociální sítě. „Samozřejmě jsem i tak zachytil zprávy o zklamaných Slovácích, kteří přemýšlí o stěhování do jiných zemí, ale nevím. Kam by šli? Kde budou volby vyhrávat jen politici, kteří jsou jim názorově blízcí? Navíc funkční období dejme tomu prezidenta není kdovíjak dlouhé. Ani se nenadějeme a zvolen bude nějaký jiný, takže podle mě je důležité zachovávat v rámci možností vnitřní klid.“