Peníze nejsou všechno. Rodinné firmy vědí, že dobré jméno máte jen jedno

Rodina je základ státu. Tento výrok bývá připisován Tomáši Garrigueu Masarykovi, prvnímu československému prezidentovi. V mnoha obměnách jej ale pronášeli v historii i další. Bylo by však možné k němu přidat i doplněk: rodina je základ podnikání. Podniky v rodinném vlastnictví představují přibližně sedmdesát až osmdesát procent ze všech firem v mnoha odvětvích – zejména ve službách, ale i jinde –, zároveň tvoří naprosto dominantní část trhu. Bez rodinných firem by soudobá liberální ekonomika nejspíš nemohla existovat.

„Až do osmdesátých let byly přitom rodinné firmy podceňovány. Legendární harvardský profesor Alfred D. Chandler například tvrdil, že rodinná firma je jen nedostatečně vyvinutá forma podnikání,“ říká Jiří Hnilica. Teprve v posledních desetiletích se i v akademickém prostředí bere význam rodinných firem vážně. „Je těžké family firmu nějak přesně definovat, nicméně je jasné, že firmy s rodinným vlastnictvím představují zdaleka největší část veškerého podnikání,“ říká Jiří Hnilica a poukazuje na to, že centra pro studium rodinných firem nachází na většině ekonomických škol, především u podnikatelských fakult. Před časem takové Centrum pro rodinné firmy vzniklo i při Fakultě podnikohospodářské na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde je Jiří Hnilica děkanem.

Většina současného firemního managementu ve velkých společnostech podle něj pomíjí roli vlastníků. Těmi jsou buď různé fondy, řízení dalšími manažery, kteří rovněž nejsou majiteli, nebo drobní akcionáři řízené prostřednictvím burzy. Manažeři tak představují hlavní tváře i rozhodující sílu ve velkých korporacích. 

U rodinných firem je to přirozeně jiné, vlastník je často tou hlavní tváří, zvláště pokud v místě, kde firma působí, majitel také žije. „Management v rodinné firmě pak často mívá komplexnější zadání než ve velké korporaci, kde jde často především o dva faktory – výnos a riziko,“ říká akademik Hnilica.

„V rodinném podnikání nemusí jít primárně o peníze. Těch priorit bývá více,“ navazuje Filip Sýkora, který v poradenské společnosti KPMG vede tým pro transformace malých a středních podniků. „Podnikání se samozřejmě provozuje za účelem dosažení zisku, nicméně ten nemusí být u rodinných firem vždy a v každém období maximalizován,“ říká. Stejně důležitou roli může pro vlastníky představovat atmosféra ve firmě, starost o zaměstnance nebo vztahy s lidmi v místě, kde firma působí. „Pro mnoho vlastníků a jejich rodiny je to leckdy důležitější než otázka, zda jejich firma vydělá o deset procent více, či méně. Kdo chce rozumět rodinným firmám a jejich vlastníkům, musí tohle pochopit,“ říká Filip Sýkora.

Rodinné firmy jsou také podle Sýkory flexibilnější, jelikož mají kratší rozhodovací procesy. Bývají rovněž odolnější vůči krizím, protože se rodiny dovedou semknout a potlačit individuální zájmy ve prospěch společného – například udržení podnikání nebo starosti o zaměstnance. A v neposlední řadě mívají majitelé také na zřeteli, jak majetek udržet i pro další generace. K tomu pak volí různé přístupy, pokud jde o nastavení budoucího uspořádání.

Příklady táhnou

Dlouhou dobu byly hlavním motivem majitelů při takovém procesu zejména obavy – co bude dál, když se se mnou něco stane… Bylo to patrné zejména v době covidu a pak po tragickém úmrtí nejbohatšího českého podnikatele Petra Kellnera. 

„V poslední době je ale jasně patrné, že přibývá pozitivní motivace. Zakladatelé a zakladatelky vidí dobré příklady, kde se to povedlo,“ říká Gabriela Lachoutová, předsedkyně představenstva společnosti J&T Family Office, která se na správu majetku už dlouhá léta specializuje. V českém prostředí zatím nedošlo ke skutečně velkým předáním majetku, která by mohla v podnikatelské komunitě vzbudit podobně velkou pozornost jako náhlý odchod Petra Kellnera. „Lidé tak nacházejí inspiraci spíše v bližším okolí, u kamarádů, známých či kolegů z oboru,“ říká Gabriela Lachoutová. Podle jejího pozorování bývá snazší, pokud se předává firma působící v jednom oboru, kde následníci často už odmala docela zblízka vidí, v čem rodiče podnikají a jak si při tom počínají.