Dobrá firma nepotřebuje přesčasy, za osm hodin se stihne dost, říká majitelka  

Jak se v poslední době proměnila práce v kancelářích? Už jsme se naplno vrátili z home office?

Vracíme se a neseme si s sebou požadavek na to, aby kancelář tak trochu připomínala obývák. Už před covidem se pracovní prostředí zlidšťovalo a ten trend pokračuje.

Lockdown, růst cen energií a vysoká inflace přiměly část firem šetřit. Týkalo se to i kancelářského nábytku? 

My jsme to přes ty krizové roky nijak zvlášť nepocítili. Měla jsem z toho obavy, ale nenaplnily se a všechny ty otřesy jsme přestáli dobře.  

Jak se pozná dobrá, moderní kancelář? Jaké znaky by měla mít?

Dobrá kancelář je taková, ve které se lidé dobře cítí. Ty moderní bývají hodně variabilní, barevné, vypadají trochu jako kavárna nebo hotelová hala. Jsou tam občerstvovací zóny a místa, kde si mohou lidé spolu promluvit, protože práce už většinou nevypadá tak, že sedíte osm hodin na zadku u počítače. 

A podle čeho se pozná moderní a kvalitní židle? Jak bych si ji měl vybrat?

Musíte se na ni posadit a zjistit, že vyhovuje ergonomii vašeho těla. Měla by mít dobrou mechaniku, aby správně doprovázela vaše pohyby. A musíte zvážit, zda se vám hodí výškově nastavitelné područky, nebo zda raději pracujete bez nich. To platí pro individuální výběr židle, když si ji budete kupovat do domácí pracovny. Firmy ale čím dál častěji dávají přednost univerzálnějším židlím.

Proč?

Protože židle často není určená jen pro jednoho konkrétního pracovníka, lidé se v kancelářích na místech střídají. A židle musí být funkční, ať si na ně sedne kdokoli. To je zase trochu jiný typ než ta dokonale nastavitelná pro jednoho.

Existují i v oblasti kancelářského vybavení nějaké módní trendy?

Nábytek má nejen svou užitnou funkci, ale zároveň je také estetickým prvkem. Takže logicky podléhá módním trendům, estetické požadavky se v čase pořád vyvíjejí. Před pár lety byl například u kancelářských křesílek požadavek, aby byla hodně tenká. Teď se chceme více zabořit. Jeden čas byla móda hranatých tvarů, nyní zase přišla oblejší doba. Z interiérů se vytrácí chrom, protože není ekologický. V současnosti jsou populární pastelové barvy. Každá doba je i v kancelářích trochu jiná.

Zdá se ale, že židle budou potřeba při práci stále…

To je obrovská výhoda našeho oboru, lidé budou stále potřebovat sedět. Momentálně je to tak, že jak spolu lidé více komunikují a spolupracují, je potřeba většího množství židlí a křesílek než dříve. Skříně vymizely, protože se dokumenty neukládají do šanonů, nýbrž do cloudu. Ovšem židle zůstávají.

Návrat do staré cihelny

Původně jste přišli provozovat do Boskovic cihelnu. Byla v tom touha navázat na rodinnou tradici?

Tu cihelnu sebrali komunisté dědovi mého muže. Rodina tam do té doby zároveň bydlela a po znárodnění se musela vystěhovat, manželova babička to nakonec nepřežila. Proto se po sametové revoluci tchán rozhodl, že cihelnu získá zpět a bude ji provozovat, přestože už dosáhl důchodového věku. My jsme šli s ním, aby na to nebyl sám.

Bylo vám necelých třicet, k tomu dvě malé děti a odchod z Prahy do Boskovic. To zní jako docela divoký krok…

Obě naše rodiny se za komunismu s režimem nijak nekamarádily, takže jsem rozhodně nemohla očekávat nějakou kariéru a počítala jsem spíš, že se budu věnovat rodině. Najednou přišel listopad 1989, všechno se změnilo a každý měl touhu pustit se do něčeho nového. Takže mi vlastně ani přesun do Boskovic s vidinou rodinného podnikání nepřišel zvláštní. Šok se dostavil až na místě.