Proč chce část Ameriky zpět Donalda Trumpa?   

Ne každému čtenáři se bude následující věta zamlouvat, ale je to pravda: Donald Trump se snadno může po volbách letos v listopadu vrátit do křesla amerického prezidenta. 

Trump, který získal v primárkách nominaci republikánské strany, měl v průzkumech dlouho navrch nad nynějším prezidentem, demokratem Joem Bidenem. Na konci března se sice pozice obou politiků začaly přibližovat, ale bylo jasné, že kdyby se volby konaly teď, šlo by přinejmenším o těsný souboj. A Trumpovy šance by vzrostly, kdyby se část Američanů rozhodla podpořit třetího kandidáta. Zda se to stane, není zdaleka jisté, jeden z dalších kandidátů, Robert F. Kennedy, je například poněkud výstřední – nicméně jeho dosavadní pozice v průzkumech poukazuje k dalšímu aspektu blížících se voleb. Oba kandidáti hlavních stran, prvnímu je přes osmdesát let a druhém na osmdesát táhne, jsou neoblíbení. Podle dat počítaných z průměru průzkumů na respektovaném serveru 538 schvalovalo prezidentství Joea Bidena na počátku jara zhruba čtyřicet procent Američanů a jen asi o tři procentní body více lidí mělo pozitivní názor na Donalda Trumpa. 

Proč tedy demokraté i republikáni trvají na těchto kandidátech? U Bidena a demokratické strany je kontinuita vlastně pochopitelná. Bývalý senátor za stát Delaware a viceprezident z dob Baracka Obamy dokázal zvítězit ve volbách před necelými čtyřmi lety, po období vysoké inflace a nepříliš příjemného vývoje reálných příjmů nakonec začínají vykazovat ekonomické indikátory solidní zlepšení: Amerika se může například pyšnit na své poměry velice nízkou nezaměstnaností.

Možná o to nepochopitelnější se z evropského pohledu jeví v zásadě suverénní jízda Donalda Trumpa republikánskými primárkami. Nominaci si zajistil po odstoupení Nikki Haleyové na začátku března a potřetí se bude ucházet o funkci prezidenta. 

Pokud by zvítězil, stal by se po Groveru Clevelandovi druhým prezidentem v dějinách USA, který se dokázal po volební porážce o jedno volební období později vrátit do Bílého domu.

Zapomeňte na Reagana

Trumpova nominace by měla být definitivní tečkou za vnímáním republikánské strany jako strany Ronalda Reagana, George Bushe staršího a dalších konzervativních politiků z konce minulého století. Byl to totiž právě Donald Trump, kdo republikány definitivně změnil. Myšlenkové zázemí, kterým Ronald Reagan společně s britskou premiérkou Margaret Thatcherovou inspiroval pravicové strany takřka po celém světě, se nejenže vyčerpalo, ale zároveň už dnes není atraktivní pro voliče, a tudíž ani pro politiky.

Trumpova představa republikánské strany převrátila mnohé ideály Reaganovy éry naruby. Republikánský prezident Trump v úřadě prosazoval důraz na americké zájmy a postupný návrat k izolacionismu: ten přitom není pro Spojené státy historicky nic nového a země se k němu cyklicky vrací.