Duna. Zapeklitý příběh se roky nedařilo zfilmovat, nyní láme rekordy  

Duna je všude. Téměř na každém kroku, v online i fyzickém světě, narážíte od počátku letošního roku alespoň na krátké video nebo plakát, které lákají na druhý film ze série natočené kanadským režisérem Denisem Villeneuvem. 

Už nyní je jasné, že druhá část filmové adaptace původní knihy patří ke komerčně nejúspěšnějším snímkům letošního roku. Což je trochu paradoxní. Proč? Protože více než půlstoletí stará knižní předloha od Franka Herberta se dlouhou dobu považovala za prakticky nezfilmovatelnou – mnoho lidí se o to pokusilo, ale všichni si vylámali zuby.

Jaká je vlastně historie tohoto filmu i jeho literární předlohy? A proč je tento příběh tak komplikovaný?

Psychedelie

Když zmíníte Dunu, většina lidí, kteří o námětu něco málo vědí, si patrně jako první vybaví obří červy brázdící písky pouštní planety. Skutečně hlavní osou děje je ovšem tragický příběh naplněného mesiášského proroctví, které pohltí hlavní postavu románu, Paula Atreida. „Sérii Duna jsem napsal, protože jsem měl představu, že charismatičtí vůdci by měli mít na čele varovnou cedulku: ‚Může být nebezpečné pro vaše zdraví.‘,“ vysvětloval Herbert později. 

Jednou z inspirací byly pro autora na přelomu padesátých a šedesátých let i zkušenosti s psylocybinem z halucinogenních hub. V Herbertově představivosti se ovšem tato látka proměnila v bájné koření, které je jedním z hlavních předmětů jeho knižní série.